Živím se jako prostitutka

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

Je mi 28 let a přiznám se, že se bokem, ke své běžné práci, živím jako placená společnice. A proč to sem vlastně píšu? Třeba proto, že ráda čtu vaše příběhy a dost často je v nich, jak to nám, holkám z privátů a klubů, uděláte až se z nás práší. Ale nikde jsem nečetla pohled z druhé strany. Tak tady je ten můj … S přítelem jsme se dostali do svízelné životní situace a nebudu lhát, že vlastní hloupostí. Začali jsme k běžné práci podnikat, nezvládli jsme to a nasekali dluhy. Naivita, příliš velká tolerance k okolí, … vlastní neznalost toho co nás čeká. Výsledek byl takový, že nám hrozila ztráta střechy nad hlavou. Ale nevzdali jsme to, přítel si hledal druhé zaměstnání a já se pokoušela o totéž. Marně. A jednou, když mne známý, vědomí si toho čím procházím, nabídl, že mi za focení aktů zaplatí rozumný peníz a ujistil mne, že ty fotky budou jen pro jeho potřebu (nadšený fotograf amatér a holt si to chtěl zkusit), po nějakém čase jsem kývla. Příteli jsem nic neřekla, nechala se nafotit a … když už bylo po všem, nedokázala jsem to dál tajit a příteli řekla, že mám tuhle nabídku, že jde jen o to focení a že nám to pomůže vyžít a splácet dluhy. Myslela jsem si, že tím pomůžu domácímu rozpočtu a přítel to pochopí. Ale bohužel. Vvýsledek byl žalostný. Opustil mne a nechal mne i s dluhy v bytě po mých rodičích, na který jsme si vzali krátkodobou hypotéku. Zkrátím to. Sama bych to neuplatila a nabídka od známého se opakovala. Opět jsem to akceptovala a časem přišel i placený sex s ním. Ale i tenhle zdroj vyschl a já nevěděla co dál. Najít si práci jako společnice v zavedeném escortu s „docházkou“ po dohodě s majitelem a akceptaci klienta, to problém nebyl. Překonat stud a předsudky bylo snazší díky zkušenosti s „focením“. A tím, že jsem nebyla ve stálém stavu, měla jsem a mám i rozumnou možnost výběru, byť … Tolik práce v téhle profesi zas není a pokud vás trápí finance, ten výběr klientů je spíš hypotetická možnost. No nic, posteskla jsem si a teď k tomu, jaké to je. Mladí klienti jsou dvojí. Ti zvědaví a ti co si přišli své peníze do haléře užít. Ti první jsou fajn. Nesmělí, spíš se ptají proč to dělám a tak. Zaplatí, pak ani neví co žádat a ta práce je pro mne snadná. Pokud už dojde na soulož, je to rychlé a docela přijatelné. Ti druzí, to je jiná liga. Když si zaplatí víc jak půl hodiny, vím že to bude bolet. Mají představu, že nám, společnicím, musí za své peníze dokázat kdo je tu pánem a buší do nás, dokud na to mají sílu. Ohledy se tu neberou. Jsme zboží. Dobří klienti jsou starší pánové. Tak 40 let a víc. Přicházejí s úsměvem, jsou milí, řeknou jak jsem dnes krásná a voním. Prostě chovají se ke mně, byť si mne platí, jako k lidské bytosti a asi i tím, že mne tak vnímají, jsem schopná jim dopřát víc vlastní iniciativy a oni na oplátku netouží jen po nekonečném … píchání. A naprosto nejlepší klienti jsou ti nejstarší. Asi si představujete, že při pohledu na starého pána omdlívám a v hlavě si vybavuju obrázek sexy mladíka, co mi to pořádně udělá. Ale tak to prostě není. Takový klient si přijde z 90% povídat, je spokojený jen z toho, že jsem s ním v posteli nahá a to že se mu třeba ani nepostaví neřeším, protože je to prostě v takovém věku normální. Nikdy za dobu mé zkušenosti z této práce se nestalo, že by jeden jediný takovýto klient byl hrubý, nevychovaný, … A pokud už na sex dojde, jsou ohleduplní, milují se s námi s obavou, že nám ublíží a poničí jakési křehké pouto co spolu máme a jsme jim, já jsem jim, za to velmi vděčná. Tedy mladí pánové, co si u nás kupujete jen tu naši dolní partii, pamatujte, že až pod vámi budeme nadšeně kvílet, je to jen práce a v hlavě si vybavujeme toho starého pána, co se objednal po vás a svým přístupem i slušností nám přijde po vašem snažení zvednout náladu. Zkuste si na má slova vzpomenout, vnímejte nás jako ženy a ne zboží a možná za své peníze dostanete mnohem víc, než dosud A pokud máte někdo zájem přečíst si pár historek z mé „práce“, napište a já něco málo prozradím. Budu to brát jako přípravu na malou knížečku z našeho prostředí, kterou bych ráda napsala jako memento za touto mojí životní kapitolou. Z dluhu už moc nezbývá a já doufám budu moci začít žít zas normální život.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *