Vysněná nevěra – díl II.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading...

Je pondělí ráno a já sedím v práci, ale nepracuji. Dnes k nám má přijít vysněná návštěva, možná mne čeká první nevěra mé ženy a tak se na práci se soustředit nedokážu. Odešel jsem do zasedačky, zavřel se a píšu tuhle povídku. Píšu ji s vědomím, že za chvilku k nám dorazí bývalý milenec mé ženy a rozhodně nepřijde jen na kávu a povídání. Ale co se reálně stane, se dozvím nejdřív odpoledne, spíš večer. Navíc dnes zůstávám v práci přes noc. Se všemi pocity od teď až po okamžik, kdy se dozvím pravdu. V noci odpracuji, co teď zameškám, snad … snad mi to stav mysli dovolí.

Seděl jsem vedle Evky, zrychleně dýchal a spolu s ní sledoval, jak se moje krásná, štíhlounká žena vzdaluje od kamery. S každým jejím krokem jsem viděl víc a víc z našeho obýváku. Konečně se do záběru dostal i Jirka. Její bývalý a dnes možná i aktuální a budoucí milenec. Roztřesenou rukou jsem zvedl sklenici vína ke rtům a pomalu ho popíjel, abych nějak vyplnil lehce trapné ticho. Přeci jen, seděl jsem vedle jiné krásné ženy, díval se na tu svou a nevěděl, co bude dál. Jak u mne doma, pod dohledem kamery, tak tady, u Evky. Navíc, opít se by mohlo být možná ideální řešení všeho stresu i chtíče současně.

Santulka došla ke gauči. Jirka zvedl ruku a pohladil ji z boku po oblině zadečku. Neucukla. Jen pokračovala dál a lehla si na bříško na ručník, který už byl položený na sedáku. Na sobě měla jen titěrné béžové kalhotky. Sledoval jsem její svůdné tělo, natažené a čekající na doteky od jiného muže.

Jirka se v záběru kamery napil vína a já mu podvědomě přizvednutím vlastní sklenky připil na úspěch.

Ucítil jsem Evky dlouhé prsty ve svých vlasech. Tedy spíš na svých vlasech, protože s ohledem na můj „vojenský“ sestřih o nějaké zajíždění do vlasů nemohl být řeč. Odtrhl jsem s trhnutím zrak od televize a záběru z mého domova. Podíval jsem se nejdřív dolů, na rozčeřenou hladinu vína ve své sklenici. Třásla se mi ruka, ne moc, ale třásla. Pak jsem se odvážil podívat na Evku. „Dobrý?“ Zeptala se mne a to jediné slovo říkalo vše. Přikývl jsem. Znovu jsem se podíval na víno a lehce se pousmál. „Dobrý.“ Odpověděl jsem a cítil, jak se mi to slovo těžko dere přes rty. Ne že bych to tak necítil. Tedy z většiny svých myšlenek.

Evka mne hladila po vlasech. Cítil jsem její upravené nehty, jak se jemně zarývají do mé pokožky. Miluju takové drbání a instinktivně jsem k ní natočil bokem hlavu, abych dal najevo, že nemá přestávat. Stále jsem ale sledoval přenos z domova.

Jirka odložil víno, zatím co já se znovu napil. Poposedl a otočil se k mé ženě. Do ruky vzal krém, stiskem tuby vymáčkl dávku bílé hmoty do své dlaně a druhou ji přiklopil. Chvilku zahříval obsah ve svých rukách a pak ho pomalu začal nanášet na záda mé milované. Dával si záležet. Pomalé, rozvážné tahy. Přál jsem si vidět Santulce do tváře, ale obličej měla otočený od kamery. Chápal jsem to. Muselo pro ni být těžké nevnímat můj a Evky pátravý pohled a uvědomoval jsem si, že i já bych raději odvrátil tvář, než abych své pocity veřejně ukazoval. Docházelo mi, že je mnohem snazší nabídnout na odiv tělo, než emoce vepsané do tváře.

Evka si sedla za mne. Sklenku vína před chvilkou odložila a teď seděla za mými zády, dlouhé pevné nohy pokrčené, stehna a kolena jemně přitisknutá na má žebra. Bylo to příjemné. Levou rukou jsem jí začal hladit po lýtku. Hladké, nejspíš čerstvě oholené. Zřejmě se na naše setkání připravovala stejně, jako Santulka na Jirku. Kadeřnice, holení nožiček a úprava klína, … vše stihla, než jsem odjel do práce. Chtěla, abych to viděl, vnímal, že možná nejen kvůli mně se chystá na návštěvu s otevřeným koncem.

Jirka se stále věnoval zádům mé lásky. Už jen neroztíral krém, ale laskal a škrábal její vláčnou kůži. Při pohybu nahoru dlaně opřené celou plochou, při pohybu dolů klouzal po zápěstí, dlaně odtažené a naopak prsty lehce zaťaté, nehty vyrývající jen jemnou růžovou stopu v jinak bílé pokožce. Osměloval se s každým pohybem a jen kalhotky bránily jeho zvědavým rukám ochutnat hned Santulky pevný zadeček. Místo toho sjížděl po jejích bocích, žebrech, znovu nahoru, přes lopatky na šíji a ramena.

Evka podvědomě napodobovala Jirkovy pohyby. Klouzala po mých zádech, chvíli dlaněmi, chvíli konečky prstů, nehty. Vnímal jsem, jak zatínám a povoluji svaly tam, kde její doteky vyvolaly slastnou odezvu. Jak se přizpůsobuji jejím pohybům, tlaku, touze?

Otevřel jsem oči a podíval se na televizi. Jirka si do dlaní vymačkával nový krém. Santulka byla opřená o loket jedné ruky, v druhé sklenku vína, dívala se na mne do kamery. Alespoň jsem měl ten pocit. Napila se, zatím co já sledoval její prso, mířící hrotem jasně viditelné bradavky dolů, otírající se o vlákna ručníku, který měla pod sebou. Došlo mi, že překonala první stud a začíná provokovat. Mne, Evku i Jirku. A dařilo se jí to. Evka v odpověď zajela dlaněmi pod mé triko a hladila mne po holé kůži. Byla šikovná, sváděla, ale ne tak, abych musel všeho nechat a věnovat se jen jí. „Díváš se?“ Zeptala se mne potichu, rty u mého ucha. Cítil jsem její horký dech, když pokračovala: „Máš krásnou ženu a ona má zajímavého milence. Pořád ještě chceš, aby pokračovali? Chceš, abych pokračovala já? Chvilku jsem s přivřenými víčky váhal s odpovědí. „Ano, na obojí ano.“

Santulka ležela, nohy mírně roztažené, stále v kalhotkách, stále na břiše. Jirka jí masíroval stehna a lýtka, plošky chodidel, prsty. Víc času věnoval stehnům. Laskal je a hnětl a s každým pohybem se dostával blíž k jejímu klínu. Věděl jsem, že vlhkému. Na takové hlazení vždy reagovala vstřícně.

Eva mi škrábala kůži. Líbilo se jí co vidí v televizi, líbilo se jí pít víno, líbilo se jí dávat mi své vzrušení najevo prostřednictvím drápků na mých zádech. A já držel, užíval si slastnou kombinace lehounké fyzické i duševní bolesti a současně vzrušení z toho co cítím a vidím.

Znovu přestávka na víno. Santulka si sedla, Jirka jí hladil po noze, oba se napili. Evka nám dolila sklenku. Trapné, měl bych se já start o ni, ale byl jsem příliš mimo, příliš pohlcen děním na obrazovce i Evinými doteky. Také jsme se napili. Hodně, na kuráž? Nejspíš.

Santulka si lehla na záda. Jirka si znovu nalil krém do dlaní a začal jí hladit po bříšku, bocích, žebrech, po hrudníku … prsa, chtěl jsem, aby jí hladil prsa. Chvilku to trvalo, ale poslechl. Santulka se ani nepohnula, oči zavřené, ale ústa mírně pootevřená. Neslyšel jsem její dech, ani její steny, ale tušil jsem, že jí přes rty sklouzává bezeslovné povzbuzení. A on nás oba vyslyšel. Nejdřív dlaněmi, pak mezi prsty laskal její vzrušením vztyčené bradavky. Skoro jsem cítil, jak mu v dlaních šimrají její hroty, jak je mne mezi články prstů, pevné a při tom poddajné.

Eva ve svých dlaních svírala má prsa. Laskala je, jako by to byla prsa ženy. Možná konkrétní ženy. Té na obrazovce. Bylo to víc než příjemné. Byla šikovná, byla fyzická. Prohnul jsem se a vyšel jí vstříc.

Jirka z výšky nakapal krém na Santulky stehna. Nebyl už důvod předstírat masáž, pouhou masáž, ale proč by si krátil potěšení. Rozetřel krém a laskal ji. Víc a víc mezi stehny a ona mu odpovídala. Pomalu zvedala nohy v kolenou. Pomalu se rozevírala. Zvala ho. Chtěla ho.

Na krku jsem ucítil Evin dech, rty, zoubky. Kousla mně. Jemně a pak víc. Naklonil jsem hlavu, nabídl se jí. Mělo by to být obráceně, ale já bych teď byl špatný milenec. Dokud poběží obraz, bude vše na Evě, pak možná budu schopen jí to laskání oplatit.

Seděl proti Santulce a přes kalhotky jí hladil v klíně. Prsty, dlaní. Ona ležela, nohy od sebe víc než by se slušelo na vdanou paní. Pak jeho prst zmizel za lemem kalhotek a ona mu nebránila. Pohnul jsem svými prsty a měl pocit, že na kůži cítím Santulky krátké černé chloupky, jak mne šimrají a lákají do hlubiny skryté mezi nimi. Jako bych tam byl. Tušil jsem, že jeho prst zkoumá její údolí, dobývá se mezi její okvětní plátky a vnímá rosu, která tam na něj čeká. Prohnula se, přizvedla klín proti jeho ruce. Pak znovu a znovu. Druhý prst zmizel pod skoro zbytečným kouskem oblečení a pak se celá ruka narovnala a spustila proti ní. Musel do ní vniknout. Viděl jsem, jak odpovídá. Stejně jako když do ní vstupuji já. Otočil ruku dlaní nahoru, prsty stále v dírce mé ženy. Pak začal rukou pulsovat. Představil jsem si, jak jeho prsty kmitají v její kundičce a ona mu snahu vrací pramínky rozkoše vytékajícími zvolna z jejího lůna.

Eva byla přivinutá ke mně. I přes její tričko a podprsenku jsem vnímal touhu, se kterou mi její bradavky pronikají do kůže. Hladila mne, škrábala, líbala na krku, ramenou. Svlékla mi triko, když Jirka stáhl kalhotky mé ženě. Rukou zajela pod mé kalhoty, když Jirka znovu zasunul prsty do Santulčiny dírky. Sesunula se hlavou do mého klína, když Jirka polibky klesal od kolen mé ženy svými rty k jejímu poštěváčku. Přizvedl jsem se a pomohl Evě stáhnout mé kalhoty a trenýrky. Seděl jsem v tom cizím bytě nahý, stejně nahý, jako ležící Santulka u nás doma. Eva byla oblečená, stejně jako Jirka. Zvláštní, jak jsme stejní …

Lízal ji a sál, ona mu vycházela naproti. Jednou rukou stále masíroval vnitřek její kundičky, druhou hladil její prsa.

Sála mi penis, přirážel jsem proti její lačné pusince. Jednou rukou mi masírovala varlata a druhou hladila po stehně. Chytil jsem ji za hlavu a přirazil si ji proti svému mužství. Chtěl jsem v ní být hlouběji a hlouběji, zatím co do mé ženy pronikal prsty milenec.

Jirka zvedl hlavu a podíval se Santulce do očí. Ona mu pohled vracela a pak kývla. Znovu se k ní sklonil a líbal její klín, bříško, … Prsty vyjely z její dírky a dlaně našly její pevná a vzrušená prsa. Pak jeho rty okusily její bradavky. Sál je jako malé dítě. Prsa hnětl a masíroval. Dlouho. Stejně dlouho, jako mne Eva kouřila a já jen držel. Dokázal jsem se jen dívat. Střídavě na mou ženu s milencem, střídavě na hlavu Evy kmitající v mém klíně. Odhrnul jsem jí vlasy, díval se jak jazykem krouží po špičce mého žaludu, aby pak rty obemkla jeho masu a sklouzávala dolů, zatím co se jí já prodírám mezi jemně sevřenými zuby, roztahuji je, nechám se drásat a zasouvám se celou svou délkou.

Jirka si lehá mezi nohy mé ženy. Ona ho drží za záda, škrábe ho, jako mne před chvilkou drásala Eva. On je stále oblečený, ale přiráží, tře se o její klín. Vrací mu jeho pohyby a já ve stejném rytmu přirážím Evě do pusy. Líbají se. Santulka vysouvá jazýček, on kolem něj krouží špičkou toho svého a pak se jí dere do úst. Ten polibek, ta touha v něm přiznaná … je to mnohem silnější než vše co jsem viděl až dosud. Tohle už není jen tělesné, to je o splynutí, o citu.

V rytmu jejich přirážení jsem i já přirážel Evě do pusy. Nebránila se.

Jirka se zvedl. Santulka chvilku po něm. Napila se, zatím co on jí hladil po prsou a líbal na šíji. Miluji její menší, ale krásně tvarovaná ňadra a způsob, jakým teplem vyplňují mé dlaně, když se kolem nich svírají. Chtěl jsem tam být. V tu chvíli jsem sice vnímal Evu mezi svými stehny a věděl jsem, cítil jsem, že je úžasná, ale chtěl jsem být tam, laskat Santulky prsa spolu s ním a pak ji pomilovat. Vzít si ji mezi sebe a naplnit jí až po okraj.

Santulka vstala, zatím co si Jirka svlékal košili. Došla k pracovnímu stolu a mrkla do kamery. Usmála se, předklonila, aby mi dopřála pohled na její dokonalá prsa a pak jedním pohybem kameru otočila. Místo pohledu do obýváku jsem zíral na tmavé dřevo pracovního stolu. Pochopil jsem, tady končíme a víc se dozvím až po návratu. Znala mne a věděla, že mne víc vzruší fantazie pracující na plné obrátky. Pomyšlení, že nevím, jestli teď jen ona namasíruje Jirku a vše ukončí, nebo to jeho svlékání znamená souhlas s milováním. Chápal jsem, že pokud to druhé, nechce se o rozkoš připravit neustálým přemýšlením, zda se dívám a co vlastně přesně s Evou vidíme a co už kamera zachytit nedokáže.

Chvilku jsem musel to „zklamání“ a současně šílený nával adrenalinu a touhy vydýchávat. Eva stále dopřávala mému mužství dokonalý orál a já pomalu přestával myslet na dění u nás doma a víc se soustředil na pocity deroucí se z mého podbřišku. Díval jsem se na její dlouhé, tmavé vlasy, na štíhlý krk. Pohladil jsem ji po zádech. Zatnul nehty do její kůže, byť jen přes látku oblečení. Sáhl jsem po ovladači a vypl televizi. Pokoj se ponořil do tmavých stínů, vrhaných slabými plamínky svíček.

Něco jsem napsal dopoledne, ale ne vše. Musel jsem odjet na jednání. Něco jsem napsal odpoledne, když jsem se vrátil a dozvěděl se, co se stalo reálně. A jelikož rád zlobím, tak už dnes víc nenapíšu. Půjdu pracovat, dýchat, přemýšlet a vnímat tlukot vlastního srdce. Budu při tom myslet na svou úžasnou ženu a možná, když budete chtít, napíšu třetí a poslední díl. Vím, jaké budou mé pocity v něm i co bych dopřál sobě a Evce. A také vím, co se dělo u nás doma, když jsem tam nebyl. Byla to nevěra? Ale teď vám to ještě neprozradím. Ať máte také o čem přemýšlet

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *