Úchylná třídní

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

V té době mi bylo čerstvých 15 roků. Kluci o mě jevili nemalý zájem, ale mě zajímala jenom škola, a tak jsem jim nevěnovala až tak velkou pozornost. Ráda jsem chodila v bílém oblečení, právě proto jsem je možná tolik přitahovala. Škola mi šla docela dobře až na matiku, se které mi vycházela 4. Chodila jsem do 9. třídy a chtěla se hlásit na střední školu, na což jsem potřebovala dobré vysvědčení, proto jsem chodila k naší paní třídní učitelce domů na doučování z matematiky. Naše třídní učitelka byla drobná (asi tak jako já) sympatická žena, která měla kolem 30 let. Vždycky jsem na ní obdivovala její styl oblékání. Většinou nosila lehkou halenku s tmavě hnědou minisukýnkou, dlouhé fialové silonky a drahé semišové kozačky. Jako každý pátek, jsem k ní domů přišla ve 2 hodiny. Paní učitelka mě i tentokrát přivítala s úsměvem a pozvala mě dále. Následovala jsem ji do obýváku. Stůl byl zcela vyklizený a připravený k učeni. Posadila jsem se na pohodlný gauč a začala hledat v aktovce pouzdro a sešit. Paní učitelka si sedla těsně vedle mě. Strašně nádherně voněla (nejspíš vanilkově). Spíše než na hledání věcí, jsem se soustředila na učitelčin parfém, který mě polechtal po nose. Když jsem si uvědomila, že si toho všimla začala jsem pylně hledat dále, ale paní učitelka mě zastavila.

„Denisko, dneska se učit nebudeme. “ řekla příjemným tónem.
„Jakto?“ zeptala jsem se nechápavě.
Ale dříve, než mi stačila odpovědět, ozval se zvonek. Paní učitelka se na mě usmála a odešla otevřít. Slyšela jsem hlas nějakého kluka, který se zdraví s paní učitelkou. Za chvíli se vrátila zpět do obýváku spolu s nějakým mladým klukem. Paní učitelka se posadila zpět vedle mě a mladý kluk zůstal stát.

„Tak tohle je Martin, ale myslím že se znáte. “ „Ahoj Deniso“ pozdravil mě.
Zprvu jsem nevěděla kdo to je, ale po chvíli jsem si vzpomněla, že je to Martin. Kluk, který minulý rok vyšel základku.
„Ahoj Martine, co ty tu děláš, snad se taky nejdeš doučovat?“ usmála jsem se.

„To ne, přišel jsem se na tebe podívat“ „Podívat se na mě?“ zeptala jsem se nechápavě. Ale v tom se do rozhovoru připletla paní učitelka. „Denisko, jsem ochotná ti z té 4 co ti vychází udělat 2, ale musíš být dneska hodná holka. “ Moc jsem nepochopila jak to myslí, ale ani jsem to v tu chvíli vědět nepotřebovala. Byla jsem hodně šťastná když řekla, že mi může dát 2 z matiky! Mou radost po chvíli přerušila. . .

„Pojď ke mně“ pobídla mě paní učitelka. Přisunula jsem se k ní a čekala co mi chce. „Tak ukaž. “

Pomalu mi dala jemnými prsty rty od sebe. Netušila jsem, co to má znamenat. Připadala jsem si jako u zubaře. Koutkem oka jsem si všimla, že mě Martin pečlivě pozoruje stojíc opodál. „Krásně bílé. “ dodala po chvíli zkoumaní mých zubů.

„Teď si stoupni a otoč se ke mně zády. “ Začínalo mi vrtat hlavou co po mě vlastně chce a proč tohle dělá. „Paní uči…“

Ale dříve než jsem stačila dopovědět větu, přistála mi z pravé strany facka. Chytla jsem se za bolavé líčko a nechápavě jsem na ni koukala. Podívala jsem se taky na Martina a čekala, že jí k tomu něco řekne, ale neudělal nic. Jen tam stál s úsměvem na tváři.

„Doufám, že ti tohle jako výstraha stačí. Teď udělej co jsem řekla!“ řekla již přísněji. Ze strachu jsem si stoupla a otočila se k ní zády tak, jak chtěla.

„Martine pojď se už taky přidat. “ pobídla ho. Martin si šel bez váhání sednou vedle ní. Oba dva tedy měli můj zadek detailně na očích. Najednou jsem cítila něco malého na mém pozadí a po té slyšela i čichání. Byl to nos paní učitelky, která mi přičichávala k zadku. Asi jí to bylo příjemné, protože to dělala dlouhou chvíli. Pořád jsem nevěděla, proč tyhle věci dělá a jaký mají význam. Najednou si paní učitelka stoupla a přitiskla se ke mně zezadu. Šmátravýma rukama mi začala rozepínat bílé džíny. Začínalo mi být jasné proč je tu dneska i Martin a proč se nevěnujeme učení jako vždy. Bylo mi do breku. „Já tohle nechci“ odpověděla jsem se slzami na tváři.

„Ale Denisko, nic to není. Neboj bude se ti to líbit. “ šeptala mi do ucha.

„Prosím, já to nechci…“ vzlykala jsem.

Začal jsem dávat najevo, že se mi to nelíbí a opatrně se snažila vyprostit z učitelčina sevření. „No tak, uklidni se. “ šeptala mi vlídným hlasem do ucha.

Pokoušela jsem se o to dál a intenzivněji. Po chvíli mě pustila. Oddychla jsem si s myšlenkou, že je tomu konec. Místo toho mi ale zezadu přistála další facka, mnohem silnější než předtím. Upadla jsem na zem, hlava mi třeštila na všechny strany. Otočila jsem se směrem ke gauči. Byl to Martin, kdo mi dal tak tvrdou facku. Koukala jsem na něho se slzami v očích a sama sebe se ptala proč to udělal. Paní učitelka se ke mně vydala a pomohla mi vstát ze země. „Doufám že už budeš hodná, jinak to bude horší. “ Opatrně jsem přikývla s ještě větším strachem. „A už neplakej. “ otřela mi slzy rukou. Ovšem já vzlykala i nadále. Odešla jsem s paní učitelkou opět ke gauči. Ona si sedla vedle Martina, jako předtím a já zůstala stát několik málo centimetrů zády k nim. Opět jsem cítila šmátravé ruky paní učitelky, jak se mi snaží rozepnou mé džíny. Nebránila jsem se, protože jsem se bála dalšího trestu. Když se jí konečně podařily rozepnou, stáhla mi je i s kalhotkami až ke kotníkům. Jemným tlačením rukou na mé záda mi naznačila, abych se předklonila. Ze strachu jsem neodporovala. Rukama jsem se opřela o stůl a třásla se očekáváním, co se bude dít dál. Cítila jsem jak mi někdo oběma rukama dává půlky mého zadečku od sebe. Myslím že to byl Martin, ale neměla jsem odvahu se otočit. Poté si paní učitelka stoupla a obešla stůl. V tom jsem si uvědomila že je to opravdu Martin, kdo drží rozevřené půlky mého pozadí.

„Otevři pusenu. “ řekla s úsměvem na tváři paní učitelka.

Nevěděla jsem proč, ale udělala jsem to, co mi řekla. Jemně jsem pootevřela ústa a v tu chvíli mi do krku strčila dva prsty. Dávila jsem se, ale jí to příliš nevadilo a pokračovala dále ve strkání prstů do mého krku. Když skončila oddechla jsem si a otřela si rukou slzy z očí. Ona si šla sednou zpět na gauč. Jeden z nasliněných prstů mi začala zasouvat do zadečku. Bolelo to, a tak jsem se pomalu začala oddalovat z dosahu jejího prstu.

„Deniso nech toho nebo tě to bude bolet ještě více!“

Lekla jsem a přestala se vzdalovat, ale ani jsem jí nešla vstříc. Když ve mně měla celý prst vytáhla ho. Cítila jsem velikou úlevu. „Teďka se posaď, za námi. “ řekla paní učitelka. Martin se trochu odsunul a tím mi udělal místo mezi ním a paní učitelkou. Třásla jsem se strachem. Nevěděla jsem co přijde.

„Tak a teď otevři znovu pusinku. “

Místo toho jsem se slzami v očích koukala na zem. Věděla jsem co po mě chce, ale nechtěla jsem to udělat. Po chvíli jsem se podívala na paní učitelku, která vzdychla čímž jakoby dala Martinovi jakýsi pokyn. Ten mě chytil pod krkem a začal mě dusit. Snažila jsem se svýma rukama ty jeho oddělat, ale nešlo to, byl silnější. Nezbývalo mi nic jiného než otevřít pusu. Na což právě paní učitelka čekala a pohotově mi strčila prst, který měla celý zaražený v mém zadku do pusy.

„A teď cucej beruško. “ řekla a dala mi pusu na čelo.

Cucala jsem prstík poslušně jako lžičku od medu. Měl podivnou pachuť.

„Hodná Deniska. “ chválila mě a přitom mě hladila po vlasech.

Když uznala, že je její prst čistý vyndala mi ho z pusy a otřela mi ho o tričko.

„Teďka se podíváme na tvou kočičku. Posaď se na stůl. “

Nechtěla jsem dostat další výprask a tak jsem to udělala. Posadila jsem se na stůl, takže byla moje kundička pěkně vyšpulená směrem k nim. Roztáhla mi pysky a zkoumala můj poštěváček, poté přešla k mé dírce. Martin to všechno pečlivě sledoval a až teprve teď jsem si všimla že má na gatích velikou bouli.

Věděla jsem, že jde do tuhého a proto jsem začala prosit. Slibovala jsem, že to nikomu nepovím, jen když už přestanou, ale paní učitelka to ignorovala a nadále se věnovala mému rozkroku. „Myslím, že to pro dnešek stačí. Zítra přijdeš znovu a jestli ne, tak tě nechám z matiky propadnout. Povědět si to můžeš komukoliv chceš. Martin mi dosvědčí, že jsme se tu pylně učili. “ S brekem jsem se oblékla a snažila se co nejrychleji odejít.

„Pojď sem, ještě jsi na něco zapomněla. Posaď se. “ Srdce mi bušilo, myslela jsem že je už konec, ale asi ještě nebyl.

„Zapomněla jsi na pusinku na rozloučenou. “ Když to dořekla začala mě pomalu a něžně líbat. Snažila jsem se co nejvíce jsem to uměla, jen abych už měla pokoj. Když přestala usmála se na mě a řekla.

„Tak a teďka už upaluj ty moje beruško. “ Beze slova jsem odešla. Podívala jsem se na Martina. Vypadal, jakoby chtěl taky pusu, ale paní učitelka mi nic neřekla, takže jsem byla ráda, že se nemusím líbat i s ním.

by 5mudl4

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *