Sladké pokušení s následky

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

Příběh, o který se podělím, je staršího data a naštěstí se netýká mé současné manželky. Tehdy jsem nebyl ženatý, ale žil jsem už druhý rok v jedné domácnosti s přítelkyní a plánoval dlouhý společný život a svatbu. Ale plány jsou od toho, aby se měnily.

Vše začalo tím, že má tehdejší partnerka odjela v létě přes půl republiky ke svým rodičům a já z pracovních důvodů nemohl. Slíbil jsem, že přijedu alespoň na víkend.

V práci jsem končil v půl páté a pak, protože jsem se cítil docela sám, jsem chodil na pivo a jen tak ťukat kulečník do herny, kterou v našem městě vlastnil a provozoval můj starší bratr. Ten, na rozdíl od mne, vydělával v té době neskutečné peníze a bylo to na herně i jeho životě vidět. A jak jsem později pochopil, pro mou nevěru bylo tohle asi to zásadní, co mne přivedlo na scestí. mylný dojem u druhých, že i já jsem podobně úspěšný. Ale to předbíhám.

V herně na baru v té době pracovala neskutečná kost. Mladá holka, schopná velice mile komunikovat se zákazníky, se sportovní postavou a tak akorát vyklenutým hrudníkem. Ale hlavně s tváří, na kterou se nešlo celý večer pokradmu nedívat. První večer mého slaměného vdovství se ještě moc příležitostí ke konverzaci nenašlo, ale s každou další návštěvou a povídáním se něco mezi námi rodilo a budu-li sám k sobě po těch letech upřímný, fakt jsem makal na tom, aby to neumřelo. Na partnerku o pár set km dál jsem ani nepomyslel. Tedy ne po práci a až do brzkého rána, kdy se v herně zavíralo. Když jsem nebyl s tou andělskou barmankou, byl jsem schopen partnerce odesílat ulhané SMS, že makám do roztrhání těla a proto tak málo komunikuji a pouze jsem se raději přiznal (hluk baru a herny při telefonátu nezastřete), že jak jsem bez ní smutný, chodím do bratrovo herny na kulečník, abych byl mezi lidmi.

Blížil se víkend a barmance, říkejme jí třeba Linda, se blížil týden volna. Vztah mezi námi už byl celkem důvěrný. Doteky při povídání, touha vidět jeden druhého stůj co stůj (za mne určitě poctivá, u ní jsem dodnes na vážkách), flirtování a polibek na dobrou noc, když jsem ji po práci vozil domů. Bydlela u rodičů a k sobě jsem ji brát nechtěl, navíc jsem to ani z počátku takto nevnímal.

V pátek večer, když jsem opět dorazil do herny, se mne Linda zeptala, co plánuju na víkend a další týden. Že by hrozně ráda byla se mnou a pořádně si to užila. No, nějak, netuším jak, mne vmanévrovala do naplánování týdne dovolené někde u vody. A protože jsem v tom už byl až po uši, šlo vše stranou. V práci jsem si ještě ten večer domluvil se šéfem volno. Na internetu jsme našli pěkný a ne zrovna levný pension u přehrady a pak už stačilo jen vybrat z bankomatu maximum co šlo a nakopnout auto směr láska a potěšení.

Ráno jsem Lindu vyzvedl u ní doma, naložili jsme věci a vyjeli. Partnerce jsem před tím napsal, že pojedu v rámci práce mimo město a budu dohlížet na realizovaný projekt. Nebylo to tak neobvyklé. Vzala i to, že nepřijedu na víkend, protože je potřeba vyjet už v neděli (zalhat se sobotou jsem si netroufl) a že budu asi méně komunikovat, protože to tam bude se signálem špatné. Byla chápající, smutná, ale nepodezírala mne.

Natěšený jak čerstvě zamilovaný klučina jsem Lindu usadil do auta a vyrazil. Po cestě jsme se zastavili na oběd a musím se přiznat, že mi dělalo moc dobře, když se po Lindě dívali snad všichni chlapi v okolí. Ona prostě budila obdiv, dokázala se při tom chovat nenuceně a současně děsně provokovala. Já byl vedle ní najednou king a prožíval jsem pocity, které s mou, poněkud nudnější partnerkou, zažít nešly.

Pension byl nádherný, Linda nadšená, já platil a nepřemýšlel. Zašli jsme se vykoupat, pak na masáž. už jen dívat se, jak po jejích zádech, která jsem do té doby nahá neviděl, jezdí cizí ruce a pocit, že později to budou ruce mé, vedli k silné erekci a byl jsem fakt rád, že ležím na břiše a pracuje na mně také chlap. Jen díky tomu jsem dokázal erekci po čase utlumit a mohl jsem z masáže odejít bez trapného okamžiku pravdy.

Pak přišla nákladnější večeře, protože pro Lindu nebylo nic dobré. Tedy ne že by od ní někdy padlo že máme jet do drahého pensionu, nebo že potřebuje luxusní večeři a podobně. Fakt je, že já to dával (chtěl jsem být pro ni mužem bohem) a platil s nadšením a bylo mi fuk, jak pak doma vysvětlím, že na společném účtu, byť primárně z mých peněz, ubylo tolik prostředků.

Po večeři romantická procházka s propletenými prsty a pak první společná noc.

Ne, nebylo to jak z románu pro ženy. Měl jsem trému, váhal jsem, zda tím něco nepokazím a současně jsem si nedokázal představit, že dokážu vedle ní být v klidu. Prostě nadržený chlap s brzdou z nedostatku sebedůvěry. Ale opět, Linda nějak zvládla to co já ne a to co přišlo je pro mne, i přes dohru kterou to mělo, stále tím nejúžasnějším sexuálním a současně citovým zážitkem.

Už jen pomalu svlékat a obnažovat její bezchybné, dokonalé pevné tělo, bylo více sexuální, než jakákoli předešlá soulož s mou tehdejší partnerkou. Dodnes cítím to chvění ve svých prstech, když jsem jí lehce zarýval nehty do zad a projížděl jemným údolím kolem její páteře. Obratel po obratli jsem kopíroval ty pevné oblinky a hledal sílu a tlak, který na ně vyvinout, aby to bylo to pravé, dokonalé, takové, jaké si to Linda zaslouží. Pak boky, kontury žeber, bříško pevné a při tom tak jemné a svádivé, obloučky ňader a zase zpět na záda.

Dlouhé minuty jsem ji dokázal laskat a hladit, aniž bych jen jednou jedinkrát dlaně položil na její pevná, vzrušená prsa. Oddaloval jsem každý další krok směrem k milování a ona to vítala, užívala si to a poddávala se tempem, které bylo přesně jaké jsem žádal a nabízel.

Ale nejde takovému pokušení odolávat věčně a ani jsem to neměl v úmyslu. První dotek prsů, hroty bradavek v mých dlaních, krouživé pohyby, prsty laskající napjatou kůži a pak pohyb k šíji, laskání krku a zase zpět. Zázrak, který je nutné prožít a když jej prožijete, chcete o něm vyprávět, pochlubit se, znovu si vše vybavit, i když víte, že je to masochista ve vás, který brnká na strunu ztracené příležitosti a možného osudu.

Svléknout Lindu z kalhotek bylo téměř jako svatokrádež, ale taková, kterou prostě uděláte s pocitem naprosté nemravnosti a touhou tak velkou, že přijmete jakýkoli trest za své podlehnutí.

V přítmí jsem pozoroval její vyholený klín s úzkou, téměř panenskou štěrbinkou a dlaněmi i prsty a nehty jsem hladil a týral její stehna, zadeček až kam jsme pod ní dokázal ruce zasunout, lýtka a chodidla a zase zpět, dál a dál, … užíval jsem si každý kousíček její přítomnosti. Od konečků vlasů po prsty na nohou jsem si ji bral do dlaní a užíval si mravenčení v celém svém roztouženém těle.

A ona? Vzdychající, choulící se a zase rozvíjející jak poupě, s rukama hledajícíma u mne přítomnost a kůži které by řekla, jak moc to chce a jak moc si to užívá. Zavřené oči, nahá, bezbranná a nevinná. Alespoň tak jsem ji tehdy viděl a dívám-li se jen na tenhle okamžik a na milování, které přišlo i další večery i rána, vidím jí stále stejně.

Poprvé jsem si Lindu vzal v té nejbanálnější poloze. Ona na zádech, já na ní, hledající vstup do svatyně a dýchající horké vlhko na její obnažený krk. Milovali jsme se spíš surově, nedočkavě. Už s prvním průnikem jsem věděl, že si ji musím vzít jak nejvíc to půjde, protože to celé je určitě jen sen a brzo skončí. A ona neprotestovala. Naopak. její tělo vyráželo proti mému tak prudce, že jakákoli snaha o dlouhé dokonalé milování vzala rychle za své. Bylo to krátké, divoké a plné horka a potu.

Udělal jsem se do ní a ne, ani jednou mne nenapadlo se zeptat, zda něco bere, nebo zda si mám vzít ochranu. Nakonec, žádnou jsem neměl. Nedokázal jsem ji koupit. Těžko se to vysvětluje, ale při hledání dokonalosti prostě nešlo nikdy před cestou a při ní přepnout do přízemního uvažování o kondomech. I ten risk a obava z následků byly projevem vášně a něčeho nového. Lépe to vysvětlit neumím a přiznám se, že dnes už bych to nikdy takhle necítil a neopakoval. Kondomy jsou stále při ruce

Tu noc jsme spolu zdaleka neskončili. S předešlou partnerkou jsem se dokázal milovat podstatně déle, ale s mnohem, mnohem menší vášní a v 9 případech z 10 vše skončilo po prvním kole a šlo se spát. S Lindou? Tu noc jsem byl sedmkrát. Odkud jsem bral náboje, jak jsem vydržel ten výkon a jak ona stále delší a delší milování s projížděním kundičky více a více zduřelým a odřeným penisem, to už nikdy nepochopím. Víckrát jsem to nezažil a asi už ani nezažiju.

Celá noc a brzké ráno promilované s krátkými přestávkami na nezbytnou a při tom s ní vůbec ne trapnou hygienu. Prostě zážitek, který si rád připomínám. A takto sdílený je ještě lepší. Jako bych tam znovu byl a prožíval to.

Neděle se nesla v duchu velmi pozdní snídaně do postele, bez oběda, jen povalování se na pláži u osvěžující vody a večerní procházkou do nedalekého menšího městečka. V něm jsme našli útulný bar s kulečníkem a ukázalo se, že Linda je velice zdatný protivník a prohrával jsem jednu rundu za druhou a z baru nás museli po půlnoci slušně vyhodit.

Cesta zpět na pension se neobešla bez tří zastávek. Milování v trávě na louce za městečkem. Pak náš první strom, ona zapřená rukama se zadečkem vystrčeným tak, že nešlo odolat a musel jsem si užít obě její dírky. lavička v parku kousek od pensionu a její dychtivá ústa vykonávající sladkou práci na mém přirození až do úplného zakončení.

Ta holka byla prostě sen. Nadržený, při tom něžný a plachý sen. Nebo se mi tak minimálně jevila.

Zbytek dovolené se nesl ve znamení milování, užívání si všeho čeho si užít šlo a s trapným lhaním přes SMS a i několik telefonátů s bývalou partnerkou, při kterých byla Linda buď poblíž, nebo i v několika případech nahá vedle mne či pode mnou. A ty její oči, lesk v nich a úsměv, když jsem jí pohled opětoval a při tom lhal té druhé, která by měla být tou první, že jsem unavený a jdu psát. No, lhal … unavený jsem byl a spát jsem šel, jen ne sám a hned.

Konec se blížil, oba jsme cítili, že bude zvláštní to co přijde a samozřejmě nálada šla dolů, milování se změnilo v mazlení a sdílení prostoru a pak přišlo rozloučení před její bydlištěm a definitivní návrat do reality.

Má partnerka měla přijet až večer. Lindu jsem opustil kolem poledne. ten čas samoty jsem strávil bojem s tím co přijde, s tím co chci a co mohu mít. Bylo to příliš mnoho času na ztrátu sebedůvěry a odhodlání ke změně. Víc a víc jsem si uvědomoval, že celý ten výlet byl neskutečně drahou pohádkou a možná jen pohádkou. Respektive placeným zážitkem. Abych Lindě nekřivdil, ani jednou mne nenutila za ni utrácet a nikdy ani nenaznačila, že to očekává. To já měl ten pocit, že to tak musím a má to tak být. Ale přeci jen už červíček vrtala já na něj nedokázal přestat myslet.

Nikdy před Lindou a nikdy po ní jsem neměl tak krásnou a hlavně smyslnou dívku v posteli a už vůbec se nikdo jí podobný netvářil, že by mne miloval. Nejsem škaredý chlap, ale ani žádný idol dívčích srdcí a i když jsem vždy měl hezké, sportovně založené partnerky a mám i krásnou mladou ženu a rozkošné děti, Linda byla a bude jiná, jedinečná. Někdo o kom víte, že vznášet na takovou bytost jakýkoli nárok, je trapné a nemáte na to. Nebo se alespoň přes ten pocit, bez její přítomnosti, nedokážete přenést.

Výsledkem bylo, že ještě než přijela domů má partnerka, považoval jsem to celé s Lindou za nemožné a důsledek toho, že si myslela, že jsem stejně bohatý a zajištěný jako můj bratr a že jsem to vlastně celou dobu záměrně takto hrál, abych ji dostal do postele. Inu, fakt mrzké sebevědomí v čase, kdy jsem měl oslavovat triumf. Divné, ale stalo se.

Doma jsem se tvářil, že jsem z příjezdu partnerky celý nadšený, že netoužím po ničem jiném než ji mít v posteli a nahradit ztracený čas. Ona byla nadšená, já při milování s ní myslel na Lindu a podával nečekaný výkon.

Další týden jsem hrál vzorného partnera a současně sbíral odvahu Lindě zavolat, nebo ještě lépe, jít za ní do baru.

Předešla mne. Telefonáty. Nejdřív něžné, proč nevolám, že po mne touží, chce se mnou být. Oč víc se snažila, o to víc jsem byl přesvědčený, že to nemůže být kvůli mně samotnému, ale je to kvůli zdánlivému zajištění a solventnosti. Víc a víc jsem se stahoval, nedokázal jsem věřit, že by mne chtěla i bez prostředků, nebo s tím, že jich mám výrazně méně, než se jí to asi jeví a … začala být útočnější, dokonce přišlo na vyhrožování, že to vše řekne partnerce, protože mne chce a když to nedokážu vyřešit já, udělá to ona. Vše co přicházelo mne utvrzovalo v tom, že musím mít ohledně její motivace pravdu. To, že jí bylo 19 let a mohla se jen chovat jako puberťák, to jsem ve svých 27 letech vnímat nedokázal.

Mé partnerce nic nikdy neřekla. Telefonáty ustaly. Partnerka si nikdy neptala, kdo mi to stále volá a píše, ale muselo jí to být jasné. Ovšem já byl přesvědčený, že výmluvy na pracovní diskuse a útěky do „klidu“ jsou dobrou lží. Dokonce i chybějící peníze na účtu jsem ukecal jako půjčku kamarádovi a pak jsem to melouchy postupně zacelil.

Nějaké tři měsíce se zdálo, že je vše už OK. Linda nevolala, v baru dala výpověď, ztratila se z mého života. Pak ale přišel dopis, že je se mnou těhotná a že mne stále chce a chce si to dítě nechat. A já? Vystrašený, nedůvěřivý, hloupý … dokázal jsem akorát odepsat, že si otcovstvím nejsem jist, přeci jen nevím co dělala přede mnou a po mně (ano, bylo to ubohé) a že pokud skutečně jsem otcem, jsem ochoten pouze platit. Nikdy už mi nedopověděla a já se nedozvěděl, zda to byla pravda, nebo jen pokus o poslední zvrácení našeho rozchodu. Možná tam někde venku běhá mé dítě a drží za ruku ženu, která mi na dva týdny vstoupila do života a nechala ve měn jak neskutečně krásné vzpomínky, které dnes výrazně převažují, tak pocit zneužití a podivné hry z její strany.

Lhal bych, kdybych často nepřemýšlel, jaký by byl můj život, zůstat s Lindou. Ale osud nezměním a jsem rád za svou ženu, děti a život jaký dnes žiju a Lindě vděčím za skutečnost, že sice pozdě, ale přeci, jsem pochopil, že chlap, který s ní tehdy byl a hlavně chlap, který pro ni nebyl pak, že takový se mi hnusí a už nikdy mi nesmí vstoupit do hlavy.

S tehdejší partnerkou jsem se v klidu rozešel. Pravdu jsem jí neřekl, ale musel jsem začít jinde a znovu. Navíc, musela vědět, že jsem někoho měl a ten někdo nechal velké šrámy na duši. Ale neptala se, asi věděla, že to smysl nemá.

Linda je jen vzpomínka, které bych se strašně rád omluvil a je mi jasné, že na tomto webu to nejde. Ale když se nemohu omluvit jí, mohu se vyzpovídat vám a třeba, když se dostanete někdy do podobné situace, nebudete takový hlupáci a sobci, jako já.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *