Skočím si pro cigarety

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

“Nevíš kam jsem si dala cigarety“ zeptala se, když po delším přehrabování kabelky nic nenašla. „Mám chuť si zakouřit“ obrátila se na mně, „skočím si k Petrovi, ten jistě nějaké bude mít. Chceš jít se mnou?“. Petr byl asi půl roku rozvedený, bydlel kousek od nás, kamarádili jsme spolu a nakonec i pracovali.

Bolela mně hlava a neměl jsem náladu jít na návštěvu. „Běž sama, mně se nechce, vezmu si prášek, lehnu si a snad to přejde“. „Tak ahoj, hned jsem zpátky“, zavolala už od dveří.

Asi po hodině mně hlava konečně přestala bolet, prášky zabraly, když jsme si uvědomil, že Marta ještě není doma. No jo, to si zase kuřáci užívají, šel jsem k oknu v prvním poschodí našeho domu, odkud bylo vidět do osvětlené zasklené Petrovy verandy. I přes vzdálenost asi 100 m jsme viděl jak Marta sedí na pohovce vedle Petra a kouří, viděl jsem šálky s kávou. Dostal jsem také chuť na kávu a tak jsme si ji šel uvařit. Po chvíli mně to nedalo a podíval se z okna, co dělají. Martu jsem moc neviděl, jen stojícího Petra mezi stolkem a pohovkou kde seděla. Chvíli jsme je pozoroval, Petr se trochu pohyboval, ale stále stál na místě. To bylo divné. Co to tam dělají? Nedalo mně to, odemkl dvéře a proběhl těch pár desítek metrů k osvětlenému oknu verandy. Byla už pořádná tma, jen okno svítilo jako velká televizní obrazovka. Přikrčil jsme se a šmíroval, co se uvnitř děje. A že se tam děly věci!!!

Byl to docela šok. Marta seděla uvolněná s vyhrnutou sukní až k pasu, roztaženýma nohama opřená o pohovku, zelené tričko vyhrnuté až k bradě, její velké kozy vyzývavě trčely ven. V jedné ruce měla cigaretu a v puse polovinu Petrova čuráka. Ten pomalu přirážel, kýval se a byl v transu. Kalhoty měl spuštěné na zem, Marta si vždy střídavě potáhla cigaretu a potom si zasunula čuráka hluboko do krku. Kouřila nadvakrát. Dělali to pomalu a rytmicky, žádný spěch, vychutnávali si to. Petr se občas lehce předklonil, aby dosáhl rukou na její kozy, které střídavě poctivě masíroval….

Ohromeně jsem je pozoroval. Tak takhle tedy Marta kouří! Nebylo to poprvé, kdy si už dříve zaskočila k Petrovi pro cigarety…..ale podle toho jak se suverénně chovali, tak to dvojí kouření nebylo poprvé!

Nebyl jsem schopný něco udělat, jen jsem nevěřícně zíral na „kouřící“ dvojici.

Tak to tedy ne, aby se pěkně do ní vystříkal, to jim pokazím. Ne! Několikrát jsem zazvonil na zvonek. Na verandě nastal asi zmatek. Zhaslo světlo, po chvilce se zase rozsvítilo, slyšel jsem kvapné kroky někam do sklepa a potom nesmělé otevírání dveří. Za nimi stála Marta: „Jé ahoj, co tady děláš, právě jsem už chtěla jít domů. Petr šel do sklepa přiložit do kamen“, řekla a nesměle se usmála. Zelené tričko měla už samozřejmě stažené dolů, ale na něm se rýsovala velká tmavá skvrna….. „Co to tady máš“, ukázal jsme na velký flek.

„Ale, polila jsem se kávou, pojď, jdeme domů“.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *