Příliš mladá na cokoliv 2

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

Probudil jsem se za rozbřesku a uvědomil si, že stále držím Valerii v náručí a jsme spolu nejen v jednom stanu, ale i pod jedním (tedy dvěma spojenými) spacáky. Bylo to jako když do mne střelí. Alkoholové opojení bylo dávno pryč a dopadla na mne celá tíha mého skutku. Manželka i matka Valerie mohly každou chvilku dorazit a najít nás takhle, jsem v háji. Totéž platilo o možnosti, že se probudí má dcera s mladší sestrou Valerie, které spaly ve druhém stanu a nachytají nás spolu v poněkud choulostivé situaci a nepříliš oblečené. Dáli se nahotě říkat ošacení. Chvilku jsem to všechno vstřebával a mozek jedoucí na plné obrátky předhazoval jeden horší scénář než druhý. Nemusel nás nikdo načapat, stačilo, aby Valerie řekla co se stalo komukoli a hlavně své matce. Prostě, světlý bod na konci tunelu jsem neviděl. Opatrně jsem se vysoukal ze spacáku a oblékl se. Pak jsem vylezl ze stanu a dal se do přípravy ohniště a kotlíku na ohřev vody. Bylo to lepší než jen nečině sedět a trápit se tím, co nutně musí přijít. Netrvalo dlouho a ve stanu, který jsem v noci provoněl Valeriinou milostnou šťávičkou, začal šustit spacák a chvilku na to vykoukla ven Valerie. Rozcuchaná a plná energie. Usmívala se na mne jako sluníčko a chtě nechtě jsem jí ten úsměv musel opětovat. Okamžitě jsem si vybavil vše krásné z předešlé noci a pak o zlomek vteřiny později i očekávané důsledky a úsměv mi na rtech znovu zamrzl. Valerie si sedla vedle mne, chytila mne za ruku a řekla, že se nemusím bát. Že ví jak se cítím a z čeho asi mám strach a že prý by mi nikdy neublížila tím, že by se někomu svěřila. Strašně jsem si přál jí to uvěřit a navíc, co znám Valerii, tak prostě nelže. Poděkoval jsem jí a omluvil se, že po tak krásné noci myslím jen na to jak to praskne. Řekl jsem jí, že si nezaslouží, aby se k ní nějaký chlap takhle choval a že už se to z mé strany nebude opakovat. Vzala to s vědoucím pohledem očí a já si říkal, že na to kolik jí je, to má v hlavě hodně dobře srovnané. … Všechny holky už byly po snídani, když zazvonil mobil. Volala má žena, že prý je na hospůdce u švagrové stále problém s personálem a náhrada za výčepního nastoupí až v úterý. Což by znamenalo zavřít a švagrová nebyla v pozici, aby výdělek za byť jen jeden den mohla odepsat. Tak prý jestli má žena přijet sama a pomoct mi s dětmi a pak že by v úterý zas sjela pro švagrovou, nebo jestli to zmáknu sám, aby se zbytečně neplatilo za benzín. S tím, že by to v úterý ráno předaly a dorazí kolem oběda. Jasně že jsem volil variantu dvě. Víc času na utlumení prožitku z noci se hodilo. … Den probíhal ve znamení hledání zábavy pro mou dceru a mladší sestru Valerie. Ta se prostě nějak z role dítěte na hlídání přesunula do role téměř dospělé ženské a nejen že nám všem udělal oběd, ale sama vymýšlela čím prcky zabavit. Pravda, Valerie už nebyla tak úplně dítě. Puberta s ní ale třískat mohla a nedělo se tak. Musím se přiznat, že tak jak jsem byl ráno rozhodnutý už v čemkoli nepokračovat, během dne … jak jsem pozoroval to její snažení, pružné tělo a nečekaně dospělý tón přístupu k životu, byť jen tomu pohodovému v rámci výletu po řece … už to rozhodnutí postupně ztrácelo sílu a večer už jsem si sám sebou rozhodně jist nebyl. Ale stále jsem doufal, že se nic nestane a že ani Valerie nechce v čemkoli pokračovat. Vždyť jsem její strýc!! … Umyli jsme nádobí od pozdní večeře, sklidili, Valerie vzala holky do sprch, aby ze sebe smyly prach a pot celého dne a já zůstal sám u ohně. Vedle ohniště slušná zásoba dříví (asi jsem neměl vyhlašovat soutěž o nejlepšího sběrače klacků za odměnu v podobě zmrzliny z kiosku) a můj hloupý mužský mozeček už pomalu rozjížděl lehce erotické představy na téma já a Valerie. Prostě to nešlo zastavit a nemyslet na ní. Tak jsem za to dříví byl rád. Vymyslel jsem, že pošlu Valerii spát k holkám do stanu a sám zůstanu u ohně, uklidním divoké myšlenky a pak si lehnu do prázdného stanu, do prázdného spacáku, sám a bude klid. Valerie přivedla příliš rozjařené holky. Prý tekla jen studená a teď jsou z nich otužilkyně. To tvrdila moje malá. Z potměšilého pohledu Valerie mi bylo jasné, že jim nakukala nějakou pohádku, aby je do ledové vody dostala. Ale to bylo jedině dobře. Tedy to že to umytí absolvovaly. Ale to že očividně hned neusnou, to už bylo horší. Nechtěl jsem, aby ještě seděly u ohně, byl čas jít spát a tak jsem holt poslal do stanu jen ty dvě nejmladší a šel jim přečíst pohádku na dobrou noc. Ten plán, že tam hned vyženu i Valerii dostal trhlinu hned v počátku. Pohádku absolvovat nechtěla, prý raději pohlídá oheň a taky ten jejich stan byl stěží dost velký pro jejich mámu a její dvě dcery, natož pro čtyři lidi současně. … Uspat holky celkem trvalo. Venku už byla slušná tma. Ani hvězdy nesvítily. Muselo se hodně zatáhnout. Valerie se ještě k odchodu neměla a já nevěděl, jak ji poslat spát, aniž bych z ní dělal malou holku a to si věru po našem společném nočním zážitku nezasloužila. Tak jsme zas seděli u ohně, pili čaj od večeře (víno jsem nechtěl vůbec načínat) a povídali si. První kapka nás ještě nevyhnala. Ani ta druhá a třetí. Oheň stále ještě hořel, šlo od něj příjemné teplo, tak proč se děsit několika kapek. Najednou bez varování prohrábl koruny stromů silnější vítr a z nebe místo kapek začal padat takový menší vodopád. Vlítli jsme rychle do mého stanu a … došlo mi, že jsem v kýblu. Ne že bych Valerii nemohl vyhnat do jejího stanu. Sice by trochu promokla a její spacák taky, ale ne tak aby to nešlo přežít. Jenže … já nechtěl aby odešla a taky jsem nechtěl, aby se stalo to co včera. Vlastně jsem se chtěl jen masochisticky trápit její přítomností. Nevím, zda se to dá pochopit, ale to vědomí, že se nebalí a nedochází a že čeká co bude, tedy že zjevně být něco může, to bylo tak silným a vzrušujícím pocitem (s obrovskou porcí zakázaného chuti zakázaného ovoce), že mu nešlo odolat a já ho chtěl prostě dál a dál prožívat. … Valerie sama spojila spacáky zas do jednoho velkého, rozsvítila zavěšenou lampičku a v jejím slabém matném světle se začala svlékat. Když se mne zeptala, jestli tu smí ještě tuhle noc se mnou být, nedokázal jsem říct ne. Chtěl jsem, fakt že jo, ale místo NE ze mne vyšlo šeptané ANO. Když si přes hlavu přetáhla mikinu a pak i tričko a já uviděl ty její malý, ale tak dokonale tvarovaný a pevný prsíčka a na nich drobné dvorce bradavek, nevydržel jsem to a přitáhl si ji k sobě a začali jsme se líbat, hladit. Sama mi svlékla horní část oblečení. Hladila mne po hrudníku, stejně jako já ji. Pak mi z ničeho nic začala jazykem laskat bradavky. Povím vám, do té doby jsem netušil, jak moc jsem v těchto partiích citlivý. Bylo to nádherný a když přestala, sklonil jsem s k ní a poněkud v nemotorné pozici jsem jí ten dárek oplácel a užíval si její tvrdé drobné bradavky a chuť dokonale čisté a téměř dětské kůže jejích ňader. Naše těla se k sobě tiskla. Já jí prsty jemně masíroval záda, ona mi oplácela lehkým škrábáním nehty po lopatkách, šíji, ve vlasech. Svlékali jsme zbytek našeho oblečení. Nebyli jsme tu toho ani obezřetní, ani tišší. Ale déšť venku všechno přehlušil a nehrozilo, že nás jen tak někdo uslyší. Nazí, s kůží hrubou od zimy, jsme se proplétali jako dva břečťany co soupeří o uchvácení životního prostoru toho druhého. Laskali jsem se, líbali, škádlili. Bylo to nádherně hravé, skoro se chce říct dětské a jaksi zvráceně čisté a nevinné. Zima nás zahnala do spacáku. Ležel jsem na boku, Valerie proti mně a opět jsme se líbali a laskali. Rukama jsem bloudil po jejím tělíčku, užíval si nad každý centimetr její dokonalé pokožky a ona mi oplácela stejnou mincí. Mé stáří, to kým jsem v jejím životě a skutečnost, že děláme zakázanou věc, to jí ani trochu nevadilo. A pokud ano, nedalo se to jakkoli poznat. Opět jako včera jsem své prsty smáčel v její lasturce a ona opět slastně vzdychala. Prohnutá, s hlavou zvrácenou, třásla se vzrušením a rozkoší a já si užíval to nadšení, s jakým se hnala za dalším orgasmem. A musím také přiznat, že s vědomím, že ač mladá a nezkušená, se dokáže udělat jen díky masturbaci, jsem se za jejím výbuchem hnal stejně zběsile jako ona. Sklonil jsem hlavu nad její krk, políbil ji jen letmo, pak silněji a pak jsem opatrně a jemně špičkou jazyka začal ochutnávat její klíční kost, jamku mezi ní a šíjí, krk a postupoval jsem výš a výš, až k jejímu lalůčku a ten něžně stiskl zuby a promasíroval a pak se zas stejnou cestou vydal zpět. Mé prsty při tom stále vstupovali a pak se vynořovali z jejího těla a kmitáním při tom masírovali stěny její pulsující a tak krásně mokré a horké pochvy.

Ještě než jsem se dokázal vrátit jazykem na „startovní čáru“, udělala se a tentokrát už déšť neměl sílu zcela utlumit její projev. Zatím co odpočívala, hladil jsem ji a konejšil v náručí a poslouchal jsem, zda z vedlejšího stanu neuslyším holky. Trochu jsem se bál, že je ten výkřik mohl probudit. To, jestli to uslyší i cizí lidé v jiných stanech, to jsem neřešil. Ale holky se nijak nehlásily do bdělého stavu a hluk od deště na stanovém „plátnu“ byl hodně silný, tak jsem si říkal, že nikdo nic slyšet prostě nemohl. … Valerie se probírala z opojení a dávala mi doteky i slovy znát, že je šťastná a že chce, abych šťastný byl i já. Ani doteky, ani její slova jsem nedokázal odmítat a když mi do dlaně uchopila můj poněkud nepříliš pevný nástroj a během chvilky do něj svými pohyby vehnala tolik krve, že stál jako skála, neprotestoval jsem a tentokrát jsem to byl já, kdo se uložil na záda a užíval si péče od své partnerky. Ten dotek malé, jemné ručky byl úžasný. Neuměla ho pořádně vzít a stisknout. Nikdo ji ještě nepoučil a ani já se to nechystal udělat. Co chybělo na kvalitě masturbace, to přebývalo na pocitech a vzrušení z toho co právě děláme. neměl jsem důvod to kouzlo kazit tím, že ji sobecky začnu učit, jak mi ho co nejlíp vyhonit. Navíc takhle nehrozilo, že se udělám příliš brzo. Uvědomil jsem si, že se něco změnilo. Místo ruky Valerie jsem na špičce žaludu ucítil její okvětní lístky a když se o mne začala třít klínem, myslel jsem, že zešílím. Bál jsem se pohnout, abych jí ho tam nestrčil, ale taky jsem nechtěl, aby přestala. Lísala se ke mně jako roztoužená kočička, kterou vlastně byla. Lehce nemotorně, ale o to víc snaživě se proti mně vrhala svým klínem a užívala si vzájemného tření naši intimních partií. Jen jsem ji hladil po zádech a ve vlasech a nic víc jsem nedělal. Tedy do té doby, než mi sáhla mezi nohy začala si můj penis neobratně směrovat proti své dírce. Uchopil jsem ji za ruku v mém klíně a řekl jí, že tohle nesmíme. Už tak jsme dávno překročili všechny hranice a já se bál zajít dál. Nešlo o to, zda chci, ale o kupodivu silný projev rozumu, který mi to nechtěl dovolit. A byl jsem za něj rád. Nejdřív to nechápala, pak se optala, zda se bojím, že otěhotní a hned mne ujistila, že bere antikoncepci od necelých 14 let. Ale to jsem věděl. Než ji dostala, řešili jsme s její matkou, kdy je vhodné dětem antikoncepci zajisti. Tak jsem se jí snažil vysvětlit, že nedokážu od ní přijmout co nabízí. Že milování s ní je nádherný a ač pro všechny kolem špatný, tak pro mne čistý a něžný a že nechci tohle kouzlo pokazit tím, že si ji vezmu a budu se potit na jejím drobném tělíčku, nebo se od ní nechám jako stařík obsloužit na koníčka. A ona nechápala. Zvláštním, stále ještě dětským způsobem, vnímala celou situaci jako má dáti dal a když já jí dopřál orgasmus, chtěla totéž dopřát ona mně a nejlépe tak, jak to přeci každý muž čeká. Během tohoto nepříliš sexuálního rozhovoru mi stále masírovala penis a já jí jemné vlasy projížděl prsty. Bylo to zvláštní, v jakémsi nelogickém rozporu slov a konání. Pohladil jsem jí po tváři, políbil na sladká ústa a požádal ji, ať na mne chvilku počká. Rozepnul jsem zip od ložnice stanu a začal v „předsíni“ hledat svůj batoh a v něm prezervativy. Chvilku to trvalo, ale uspěl jsem. Opět jsem byl s Valerií ve spacáku a s nasazeným kondomem jsem si ji přitáhl co nejblíže k levému boku. Hladil jsem ji, ona mi opět vložila ruku na penis a začala si s ním hrát. Než stačila situaci pochopit tak, že se s ní pomiluju, pošeptal jsem jí, že vím co pro mne může udělat a že to bude něco, co jsem ještě nezažil. Pravda to úplně nebyla, ale lež také ne. Tak půl na půl. Ležel jsem na zádech, v pravé ruce svíral svůj penis a Valerie ležela po mém boku, lehce na mne. Levou rukou mi velice jemně a opatrně masírovala koule a já si při tom honil čuráka. Jinak to říct nejde. Tím, že jsem akceptoval aktivitu vedoucí k mému plném uspokojení, jsem naše milování z něžnosti přesunul na kolej vulgarity. Neříkám, že to nebylo vzrušující a že jsem to nakonec nechtěl. Ale z opravdu něžného milování se stal vypočítavý sex. Alespoň v mých očích. Ale děti se drali ven a jako každý normální chlap jsem nakonec zatoužil tomu tlaku ulevit. Chvilku jsme tak setrvali a pak jsem je ucítil, jak se její rty a jazyk opět střetávají s mou levou bradavkou a jen co vlhkým pohybem obkroužila mé prso a nasála mne jako před nějakým časem já její bradavky, udělal jsem se. Bez výkřiku, tiše, ale zkroucený v nádherném orgasmu a úlevě. … Několik minut jsme se ještě hladili a laskali. Do uší jsme si šeptali vyznání a slova lásky a já se stejnou měrou styděl za své selhání a chtíč, který jsem neovládl a stejnou cítil, že když té malé osůbce říkám, že jí miluju, není to ani lež, ani vypočítavost. Cítil jsem to tak a v daný okamžik se nesnažil cokoli dál řešit. Erekce opadla a já musel překazit kouzlo okamžiku, sundat z povadlého penisu kondom, udělat na něm uzel a schovat ho, aby ho nenašla nežádoucí osoba. Pak kapesníčky na otření olepeného kamaráda a zase zpět k Valerii. Opět mne uvítala její něžná náruč a když po chvilce usnula a já slyšel její pravidelný dech, o chloupek víc jsem se k ní přivinul, zabořil hlavu do jejích hustých černých vlasů a aniž by to věděla, zašeptal jsem … miluju tě. Má žena, dcera, švagrová … byli daleko, ne fyzicky a já věděl, že to co cítím je strašně špatně. Že není jak po té cestě jít a nezničit při tom životy jiných, ale nedokázal jsem to v sobě potlačit. Bylo mi dobře jak už dlouho ne. Snad proto, že Valerie v to nehledala zpestření života, úlet, sex. Byla v tom, co se poslední dvě noci událo, tak čistá a poctivá, že tomu nešlo odolat. Usnul jsem mnohem, mnohem později. Když jsem se probudil, byl slunečný den a do stanu mi nakukovali dvě hlavičky. Moje malá mne budila a prozpěvovala si nějaký veršíček, co si právě vymyslela o spáčích. Byla veselá, nadšená, věděl jsem, že je vše v pořádku. A když se před stanem ozvalo … strejdo, vstávej, vystydne ti snídaně … spadl mi kámen ze srdce. Valerie byla pro zbytek světa dál mou neteří a to co bylo mezi námi si nechávala jen pro sebe.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *