Posilovna

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

Byla jsem přítelovi nevěrná. Byl to vlastně omyl. Jela jsem za kamarádkou na návštěvu do Prahy, kam se odstěhovala poté co v Plzni skončila vysokou. V době kdy jsme chodily do školy jsme se od sebe nemohly oddělit, takže jsem se hrozně těšila až se uvidíme. Kamarádka mě vyzvedla na nádraží a jely jsme k ní domů. Uložila jsem si tam tašku a šly jsme se projít a sednout si na vínečko. Šly jsme kolem takového sportovního centra a kamarádka říkala, že tam chodí cvičit a že je to tam super. Navrhla, že si zítra, tedy pokud nebudeme moc kulturně zmožené, můžeme jít zacvičit a ona mi posilovnu ukáže.

Po celkem dlouhé procházce jsme se vrátily domů a zjistily, že se nám vlastně už nikam nechce. Udělaly jsme si švédský stůl – tedy všechno dobré co Lucka doma měla a otevřely si víno. Protože jsme se neviděly dost dlouho povídaly jsme si dlouho přes půlnoc. Probraly jsme možné i nemožné, živé i mrtvé. Říkala že do té posilovny chodí moc pěkní pánové a že zítra uvidím. Těšila jsem se. Mám sice přítele, ale za podívání člověk nic nedá, že :-)..

Druhý den jsme se vzbudily kolem jedenácté a než jsme se probraly a zkulturnily byla jedna hodina. Sebraly jsme se a šly si zacvičit a hlavně se podívat na mužskou část cvičících. Ale jako na potvoru, když jsme dorazily, v posilovně bylo sotva pět lidí a ne všichni muži. No říkaly jsme si, že si aspoň trochu protáhneme svaly a nebudeme se muset nechat rozptylovat okolím. Sedly jsme si na trenažér a začaly veslovat. Jely jsme pomalu a stačily si u toho povídat a drbat. Vedle nás vesloval nějaký kluk a bral to naprosto vážně. Byl soustředěný a ani se po nás nepodíval. Občas jsem se po něm koukla a někoho mi hrozně připomínal. Začalo mi vrtat hlavou odkud ho znám. Tedy bylo by divné kdybych v nějaké posilovně v Praze potkala někoho koho znám, když tu ani nebydlím, ale možné je všechno.

Přešly jsme na posilovací stroje, začaly jsme u nohou a mě pořád něco nutilo koukat se směrem k tomu klukovi. Ptala jsem se Lucky jestli ho nezná nebo jí nikoho nepřipomíná, ale nic ji nenapadalo.Zatímco jsme cvičily posilovna se úplně vylidnila a zbyli jsme tam jen my tři. Najednou mi došlo kdo by to měl být. Kamarád mého kamaráda. Nedalo mi to a když ten kluk procházel kolem nás, zeptala jsem se, jestli náhodou nezná nějakého Patrika a jestli není Karel. Řekl, že Patrika nějakého zná ale nebude to ten kterého myslím já a jmenuje se Alex. No nic. Omluvila jsem se mu a šla na kolo.

Řekla jsem si, že za ty hory jídla co jsme včera snědly si dám dvacet minut. Lucka to po pěti minutách vzdala a šla se osprchovat a že na mě počká na baru – prý má dnes službu nějaký pěkný barman. Zabrala jsem se do jízdy a snažila se přežít dalších patnáct minut. Za chvilku přišel Alex jestli se na něj nezlobím, že není ten, kterého jsem myslela. Řekla jsem, že ne, jen mě vždycky chytne rapl, když si nemůžu vzpomenout na co potřebuji. Zasmál se, přisedl na vedlejší kolo a začali jsme si povídat. Jak byl blízko vedle mě, začala jsem se rozpalovat. Moc se mi líbil a jak jsem ho sledovala během cvičení byla jsem jak zhypnotizovaná. Slezli jsme z kola a mě se zamotaly nohy a já jsem se o něj letmo otřela. Omluvila jsem se. On že to nic, ale že je celý zpocený, tak abych se ještě neupatlala. Najednou jsem ho musela pohladit po těch svalech. Podíval se na mě a asi jsme se oba zbláznili začali jsme se líbat. Něco tak divného a zvířecího jsem ještě nezažila. Táhl mě cestou k pánským šatnám. Nakoukl dovnitř. Nikdo tam nebyl. Začali jsme si navzájem sundávat trička. Moc nám to nešlo, smáli jsme se u toho a nakonec jsme si vlezli do sprchového koutu – tam byla aspoň trochu záruka soukromí. Pustili jsme vodu a vrhli se na sebe. Byl to takový fofr. Otočila jsem se k němu zády, on mě hladil prsa a já mu honila penis. Vsunula jsem si ho do sebe a pak už se jen držela abych nespadla. Bušil do mě jako smyslů zbavený. Pokoušela jsem se mu pomáhat, ale bylo to o zabití. Posadil se na podlahu, já jsem si na něj nasedla a projížděla ho. Nevím kolikrát jsem se během tohohle šoku udělala, ale třikrát určitě. „Dosprchovali“ jsme se a já jsem se s hromádkou věcí, zabalená do ručníku proplížila do dámských šatem abych se oblékla.

Za chvíli jsme se potkali u baru. Bylo to zvláštní. Vzrušení z nás opadlo a najednou jsme tam byli dva normálně myslící lidé :-). Pozdravili jsme se a ani se nepokusili si vyměnit telefonní čísla. Lucce jsem to řekla až doma, koukala na mě jako na šílence. Ale nenaděláš nic. Byl to zážitek na celý život. Doma si na něj občas vzpomenu a přítel pak tvrdí, že jsem jako někdo jiný – úplný ďáblík. Lucka říkala, že občas Alexe zahlédne pozdraví se, on se občas začervená a jdou si po svých.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *