Policejní děvka

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

Důvěrný vztah s agentem (byl z protidrogové centrály) zanechá vždycky následky, které se zaryjí hluboko do křehkého podvědomí. Snažím se zapomenout, přestat konečně analyzovat a žít tak, jako by nebyl. Marně…

Zákeřný sen – nejživější z živých – mě vždycky zradí.

Ten mladý zmetek se vždycky objevil, když měl nějaký průšvih. Buď někoho zbušil, nebo řídil pod vlivem nebo ho chytli, jak prodává svý kočičky. Frajeřina mu koukala z očí a nezdravé sebevědomí posílené ještě víc vymakaným tělem z něj přímo tryskalo. Neměla jsem ho ráda, nenáviděla jsem ho.

Můj agent mu vždycky všechny průšvihy vyžehlil výměnou za informace a on klidně dál arogantně rozbíjel cizí nosy, boural auta a nabízel bílý maso. Byl schopen mi pokazit bezvadný večer i dávno po tom, co agenta odvál čas…A vtisknout vzpomínky, které se staly mojí noční můrou…nebo něčím jiným?

Naplánovaly jsme si s kámoškou dámskou jízdu s nákupy, zákusky a kafíčkem, zakončenou nějakým tím tanečkem nebo i flirtíkem na páteční nabyté diskotéce. Rozveseleny pár sklenkami vyhlášené medoviny jsme dorazily těsně před desátou. Andreu jsem zanechala hned u vstupu jejímu známému a já se nahrnula k baru, kde postávali moji známí bývalí kolegové od policie. Už už to začalo vypadat na bezva jízdu. Tequila tekla proudem, sůl ve slánce zdatně ubývala a citrony nestačil barman ani krájet.

„Pojď tancovat,“ ozvalo se za mými zády. Otočila jsem hlavu za tím známým hlasem a zjistila, že tam stojí to nenáviděné dítě Zlaté mládeže. „Nejdu, nezlob se,“ nuceně jsem se usmála a odmítla. Nedbal mého odmítnutí. Popadl mě za ruku a táhl na parket. Pohledem jsem uklidnila k mé obraně nastartované kluky a nechala se na parket odvést. „Co si to dovoluješ ?!,“ stála jsem bojovně proti němu a nemínila se nechat nutit do něčeho nechtěného. „Si policejní děvka – co je jejich, je i moje!“ Svůj majetnický postoj ještě více zdůraznil i nečekaným a tvrdým stiskem mého zadečku. Moje pravačka impulzivně vylétla a vyťala mu políček, po kterém se mu na tváři vyrýsovaly otisky prstů. „Ty děvko!,“ zařval a brutálně si mě přitáhl ještě blíž. Začal mě divoce líbat a kousat do pevně semknutých rtů. Ucítila jsem na jazyku krvavou sladkost. Děkuji bohu za policejní dril a tvrdý výcvik ve společnosti urostlých kolegů. Umím se bránit, blesklo mi hlavou. Využila jsem momentu překvapení, bleskově jsem se vysmekla, chytla jeho zápěstí a kroucením ruky na rozložitých lopatkách ho donutila pokleknout až na parkety. Svým kolenem jsem ho tlačila do ledvin a s hlavou skloněnou k jeho důrazně, ale s ledovým klidem sykala : „Šukej si ty svý děvky, hajzle! Mě vynech a děkuj bohu, že už s B. nepeču. S tímhle bys u něj nepochodil!“

Nechala jsem ho tak, jak byl – na kolenou uprostřed parketu a odkráčela mezi zvědavými lidmi zpět ke své společnosti. Mělo mi to dojít, že to nebylo poslední slovo. On – král rvaček – pokořen mnou před tolika lidmi ! Ale kontrolovala jsem průběžně situaci a občas okem mrkla do středu jeho bandy. Ukolébal mě ten klid před bouří…

Potřebovala jsem si odskočit. Ještě jsme na toaletě poklábosily s kámoškou a domluvily společný odjezd taxíkem.

Při východu z toalet mi někdo najednou zacpal dlaní pusu. Byl to mžik a já se během něj vznášela vysoko nad zemí. TEN BASTARD! Využil situace a mojí samoty, naložil si mě na chodbě na rameno jak pytel s moukou a schován mezi svými kumpány mě vynesl nepozorovaně ven. Byl vzteklý a moje kopance do zad jakoby snad ani necítil. Násilím mě naložil do taxíku, on usedl vedle mě a dal taxikáři pokyn : „ORINOKO“.

Došlo mi, kam jedeme – byl jedním ze spolumajitelů místního vyhlášeného baru. Uklidněna tím, že mě neveze někam, kde bychom byli sami a kde by mi mohl ublížit, jsem smířeně vložila ruce do klína a zdánlivě klidně vyhlížela od něj odvráceným pohledem do setmělých uliček. Před vstupem do baru jsem dobrovolně a bez odporu vylezla z auta. Opět mě ale silně stiskl za ruku a táhl dovnitř. „Klíče!“, zařval na barmana a ten mu přes pult hodil svazek klíčů. Odtáhl mě do dveří hned vedle baru, za kterými vedly točité schody vysoko vzhůru. Přestala jsem být klidná – začala jsem se bránit nejen slovně, snažila jsem se vzpírat a chytat madel podél schodiště. Nebylo mi to nic platné.

Nešetrně mnou dosmýkal až do podkroví, otevřel dveře a silou postrčil do pokoje pod střechou. Jednou rukou zamkl a hodil mnou na postel. Já zůstala ležet na zádech, podepřena lokty a sledovala jeho rozlícený obličej. „Svlíkni si ty hadry!“, přikázal. „Nikdy!“, vypadlo ze mě. Ušklíbl se a jediným pohybem si přetáhl tričko přes hlavu. Stál nade mnou nahý do půl těla jen v riflích a jeho prsní svaly se chvěly nervózními stahy.

Začala jsem mít opravdový strach, ale s údivem jsem si uvědomovala i něco víc, co se v hlavě rodilo někde v koutku. Vjel do mě ještě větší vztek při tom pomyšlení, že bych ho -tak živočišného- chtěla. Vyskočila jsem znovu na nohy a snažila se vzdálit od postele. Chytil mě jednou rukou a odhodil zpět. Klekl vedle mě, sáhl za záda a vytáhl policejní pouta schovaná za opaskem riflí. Provokativně mi jimi zamával před očima : „To přece znáš, ty děvko, ne???“. I když jsem se pod ním zmítala, podařilo se mu přiklapnout je k mému levému zápěstí, obě ruce mi pak zvedl za hlavu, bleskově protáhl řetízek kovovou pelestí a zaklapl i pravou paži. Až na volné nohy jsem byla bezmocná. Vzdálil se od mých kopanců a pozoroval mě v mém vzteku. Role se vyměnily – on si připravoval svou oběť a já sršela vzteky pokořená a bezmocná.

Rysy jeho obličeje povolily a on s ležérnou elegancí a nenuceností svlíkl zbylé své oblečení. Stál přede mnou nahý SATYR. Uvolněný i chtivý, a jeho ztopořený penis, který poutal můj pohled, byl připraven dobýt svou chycenou laň. Mezi škvírami přivřených víček pozoroval rostoucí napětí, které se mi odráželo v obličeji, očima sjížděl celé mé ležící nervózní tělo.

Zbývaly pouze dvě cesty, kterými jsem se mohla vydat : Cesta obrany nebo Cesta odevzdání. K bližším analýzám mi ale čas neposkytl. Přistoupil, zručným pohybem rozepl knoflík i zip mých kalhot a ty i s kalhotkami stáhl včetně bot z mých kopajících nohou. Začal zápas, do kterého jsem nastoupila s výrazným handicapem, ale i přes to jsem se nemíníla dát lacino. Byl těžkým soupeřem a také soupeřem těžké váhy. Jeho nalehnutí mě přišpendlilo k matraci, svými silnými stehny obemknul mé jediné zbraně – volné nohy – tak, že takřka znemožnil jejich pohyb.

Rázným pohybem roztrhl a serval ze mě tričko a pak i podprsenku. Na prsou i ramenou mi vyskočily červené šrámy od pevných švů. Překvapil mě – naslinil svůj ukazovák a kopíroval jím tato znamení na mém těle. Jemně, s citem, který bych u něj rozhodně nehledala.

Byla jsem zmatena, odpor se mísil s narůstajícím vzrušením. Začala jsem házet celým svým tělem, nadzvedávala trup a snažila se uvolnit nohy. „Nech mě, nech mě !“, křičela jsem. Dostal vztek, svýma nohama oddělil mé a brutálně do mě vnikl. Rychlými pohyby své pánve ho do mě zasouval v celé svojí délce až na dno mé zvlhlé jeskyně. K vrcholu mu stačilo pár pohybů. Udělal se do mě a slastně uvolnil své tělo na mém. Sklonil hlavu a jemně mi přejížděl rty po obličeji a slíbával slzy, které mi vytryskly během tohoto prohraného zápasu. „Kotě, já ti nechci ublížit, chci tě prostě jen mít“, povzdychl. Vstal, zapálil si malrborku a sedl si do křesla naproti mě. „Mít mě nemůžeš“, řekla jsem. „Nebudu tvoje otrokyně ani kamarádka. Až začneš sekat latinu, najdeš si holku, která tě bude milovat.“

„Chci vidět tvůj orgasmus“, prohodil a vyfoukl kouř koutkem rtů. Pousmála jsem se :“Jsem zvyklá na milování sama se sebou. Zažívám při tom ty nejhezčí vrcholy. Vím, co mé tělo potřebuje a co se mu nejvíc líbí. Když mi uvolníš ruce, předvedu ti to“. Vemlouvavým hlasem jsem mu podsouvala své myšlenky vedoucí ke svobodě. Uvědomovala jsem si, že je to příliš průhledný tah – ale také tah jediný možný. Chvilku zvažoval, pak vstal a pouta skutečně překvapivě odemkl. S lehkostí pantera se vrátil zpět do křesla a pokývnutím hlavy mě vybídl ke slibovanému divadlu. Ležela jsem v nezměněné poloze s rukama za hlavou a roztaženýma nohama. Naše pohledy se měřily a každý z nás odhadoval příští jednání toho druhého. Oči jezdící po mém nahém těle mě vybízely, vzrušovaly a dráždily. V obraně jsem ty své zavřela. Okamžitě jsem se přenesla do známé postele. Dýchl na mě klid domova, svaly se uvolnily a dech zklidnil. Levá ruka automaticky našla levé ňadro a dlaň ho celé přikryla. Bylo to tak známé, tak chtěné. Prsty tiskly obrysy polokoule a dlaň tlačila na ztvrdlou bradavku. Zatímco levá ruka hnětla postupně obě ňadra, pravou rukou jsem jemně přejížděla přes břicho až k slabinám a krouživými pohyby vyvolávala příjemný pocit mrazení. Znám se, po tomhle mi vždycky naskočí husí kůže, která zvýší nutkání dotknout se připraveného klínu. Vložila jsem prst do úst a mokrým ukazováčkem přejela stěrbinu po celé délce. Nejdřív jen zvrchu a slabě, ale každým tahem se zarýval prst hlouběji a hlouběji. Na pomoc mu přišly i ostatní prsty a já roztírala vzrušenou vlhkost po jemné pokožce mezi stehny. Prostředník zajížděl do zvlhlé jeskyňky a ukazovák s palcem hnětly naběhlý poštěváček.

Můj orgasmus nepřichází najednou, ale v postupných zesilujících vlnách. Po první krátké vlně slasti jsem našponovala nohy a ukazováčkem rychle jezdila přes klitoris. Následovala druhá, delší a intenzivnější vlna. Náhle se postel prohnula a já si uvědomila, že jsem při svém sebeukájení zapomněla na toho, kdo mě celou tu dobu pozoroval. Lehl si na záda a nasadil si mě na svůj vztyčený penis. Ten do mě hladce zajel a přivedl do extáze. Divokými jezdeckými pohyby jsem přivolala poslední, nejkrásnější, nejdelší a nejintenzivnější vlnu – můj definitivní orgasmus. Po chvilce znehybnění mě položil na záda, zalehl mě a ráznými a silnými pohyby přivedl k vrcholu i sebe. Pak ulehl vedle mě, já položila hlavu na jeho svalnaté rameno, nohu přehodila přes jeho a on mě obemkl pažemi kolem ramen. Zavřela jsem oči a oba jsme uspokojeni v klidných mileneckým myšlenkách usnuli.

Vzbudily mě rázné bouchance na dveře. “ Otevři !“, rozkazoval známý hlas za dveřmi. Mladý s neuvěřitelným klidem vstal, našel klíče a odemkl. Dveře se zprudka otevřely a agent vpadl do pokoje. Ostřížím zrakem překontroloval situaci a nakonec jeho naštvané oči skončily u mě – ležící na posteli bez jediného kouska oblečení a bez viditelného zranění. „Sbal se, odvezu tě domů“, sykl. „A ty“, píchl mladému ukazováčkem mezi prsa, „ty si u mně skončil !“ V rychlosti jsem posbírala zbylé kousky oblečení a snažila se přijatelným způsobem upravit. Přehodil přes má ramena svou koženou bundu a odvedl mě odsud, V autě jsem se dozvěděla, že mu z diskotéky zavolal jeden z mých kolegů a vyjádřil o mě obavy. Dal si dvě a dvě dohromady a hledat dlouho nemusel. Před domem jsem vystoupila z auta, on odjel a tím moje nebezpečné dobrodružství skončilo. Jen jsem ještě každý den dlouho poté nekonečnou dobu před usnutím hleděla na bílou omítku a promítala si všechny událé skutečnosti jak na filmovém plátně.

P.S. A ještě bych chtěla připojit jakýsi happy end. Agent asi opravdu dodržel slovo, protože rok na to odsoudili mého mladého satyra. Sice jen s podmínkou, ale ten demoklův meč ho nutí opravdu sekat jakous takous latinu. Sešlo se mu to pěkně – naboural v cizím autě, řídil pod vlivem alkoholu a vezl jednu se svých koček na pohotovost, protože ji zlomil klíční kost (ale to se bohužel už u soudu nevědělo).

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *