Paní Jeřábková

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

Bylo to někdy v roce 1970. Bylo mi tehdy něco okolo dvanácti let věku a prožíval jsem si tehdy takové to všeobecně známé období přerodu dítěte v muže, které bývá často provázeno menší či větší dávkou zvědavostí a neustálého pocitu jakési nejistoty z očekávané a nepříliš určitě se rýsující budoucnosti. Jednoho letního odpoledne šli mojí rodičové na nějaký večírek. Nechtěli mě však nechat v noci samého doma jen tak, bez dozoru, proto požádali jednu jejich známou paní, aby mě těch pár hodin do rána pohlídala. Tato asi čtyřicetiletá paní se k nám dostavila krátce před jejich odchodem. Rodiče mi ji představili jako paní Jeřábkovou a řekli mi, že ji mám na slovo poslouchat, než se vrátí domů. Paní Jeřábková se pohodlně uvelebila v křesle obýváku, pustila si televizi a mě ihned poslala do postele. Já jsem se sice chvíli převaloval na lůžku, ale ani trochu se mi spát nechtělo. Věděl jsem, že nepřítomnost rodičů se dá využít mnohem příjemnějším způsobem než je spánek. Šel jsem tedy do ložnice rodičů a snažil jsem se najít jeden barevný časopis, který si otec občas prohlížel a přede mnou jej vždy někam schovával. Zajímalo mě, co je v tom časopisu tak zvláštního, že jsem jej nikdy nesměl vidět a proč jej otec tak pečlivě schovával, a to dokonce i před maminkou. Díval jsem se do šatníku, do příborníku, do nočního stolku, nikde nic. Nakonec jsem se koukl pod matraci v otcově posteli… A hurá! Rychle jsem sebral onen tak vzácný poklad a hleděl na něj jako na nějakou svátost. Nikdy předtím jsem nic podobného neviděl. Bylo to všechno velmi zvláštní a překvapivé. Na titulní stránce i uvnitř časopisu byly otištěny velmi kvalitní barevné fotografie

úplně nahých dospělých lidí. Vyjeveně jsem se díval na podobizny jejich velkých nahých těl a zvláště jsem si všímal partií, které se obvykle skrývají pod oblečením. Nesmírně jsem byl překvapen tím, že ženy a muži měli hustě narostlé chlupy tam, kde jsem to nikdy neviděl a nikdy bych to neočekával – pod břichem, mezi stehny, na jejich pohlavních orgánech. Ženy měly většinou velká, ale opravdu mohutně velká prsa, a jejich tmavé a chlupaté trojúhelníky pohlaví byly něčím, co mě doslova fascinovalo a přivádělo do údivu. A chlapi na těch fotkách měli nesmírně velká, dlouhá a tlustá přirození, nepoměrně větší ve srovnání s mým dětským „mužstvím“, o kterém jsem si v mých dvanácti letech myslel, že mi již o mnoho nevyroste, neboť jsem si o mnoho větší penis možná ani neuměl představit. Nebyl jsem ani zdaleka tak naivní, abych si myslel, že dospělý muž nemá větší penis než já, ale že je mezi mými a jeho rozměry tak propastný rozdíl, to by mě nenapadlo snad ani v tom nejfantastičtějším snu. Dříve jsem si bláhově myslel, že můj penis určitě není o mnoho menší, než jaký jej má průměrný dospělý muž. Když se mi postavil, byl dlouhý skoro sedm centimetrů a dokonce o něco silnější než ukazováček. Když jsem si ho občas na záchodě poměřil s mladšími kamarády nebo dětmi z mateřské školky, trochu jsem se i pyšnil tím, jak ho mám proti nim velkého. Myslel jsem si, že dospělý muž ho snad může mít většího o nějaké dva až tři centimetry, o víc snad už ne,  ale nedokázal jsem si už představit, že penis dospělého muže je ve skutečnosti několikanásobně  tlustější než dětský…  Nyní jsem si poprvé s úžasem uvědomil, jak je můj lulinek směšně maličký proti velkému přirození každého dospělého muže a kolikrát by se tato moje „pýcha“ do objemu takové neuvěřitelně dlouhé a tlusté klády vešla. Okolo mohutně velikých dospělých penisů na obrázcích rostly husté, dlouhé a kudrnaté chlupy, stejné, jako rostly ženám mezi jejich silnými stehny. Na některých snímcích si s těmi obřími tyčemi dokonce velké dospělé holky hrály jak s nějakými hračkami!!! Otočil jsem další stránku a nevěřil jsem vlastním očím. Nějaký muž měl svůj obrovský, nejméně patnáct centimetrů dlouhý a zhruba čtyři centimetry tlustý penis v ústech nějaké dospělé holky, které z klína trčel chomáč dlouhých a kudrnatých chlupů, podobných těm, které měl onen muž okolo svého přirození!!! A na dalším obrázku měl muž ten svůj obrovský telegrafní sloup zasazen až po kořen v nějakém otvoru skrytém v hustém ochlupení mezi nohama nějaké ženy!!! Na některých stránkách časopisu bylo určité množství obrázků stojících nahých ženských postav, a tyto obrázky byly také doplněny údaji o výškách, tělesných rozměrech a vahách těchto žen. S velkým zájmem jsem článečky pod fotografiemi četl, srovnával údaje o ženách, porovnával centimetry a kilogramy a hlavně jsem při tom počítal a nakonec i měřil. Vytáhl jsem z šuflete u matčina šicího stroje krejčovský centimetr a sám jsem si na sobě měřil obvody různých částí mého těla, hrudníku, stehna, pasu, a porovnával je s rozměry, které byly uvedeny u každé z žen. Tak jsem například s překvapením zjistil, že obvod jednoho stehna dospělé ženy se v mnoha případech téměř rovná obvodu mého dětského hrudníčku a není vůbec žádnou výjimkou žena, která má jedno své stehno dokonce ještě objemnější než je můj trup. Obvody mých dětských stehýnek, jak jsem si jej měřil a porovnal s uvedenými údaji, byly opravdu směšně malé proti obvodům mohutných stehen dospělých žen, a také u ostatních rozměrů, například u obvodu hrudníku, dopadlo srovnání velmi podobně. Mohl jsem si také snadno spočítat, o kolik víc váží nahé tělo průměrné dospělé ženy než moje chlapecké tělíčko. Dokonce i ta úplně nejlehčí z žen v časopise byla stále ještě o více než dvacet kilogramů těžší než já, a bylo mi hned naprosto jasné, že každá z těch nejméně pětapadesátikilových žen (jejich váhy se pohybovaly mezi padesáti pěti až sedmdesáti pěti kilogramy, většina z nich vážila okolo šedesáti kilo) by mé pětatřicetikilové útlé tělíčko převážila jak peříčko. Uvědomil jsem si, že s dospělou ženou bych se na houpačce v parku nebo na zahradě rozhodně houpat nemohl, neboť váha jejího těla by mi nedávala ani tu nejmenší šanci dotknout se při houpání nohama země, stejně jako se můj malinký, kraťoučký a teňoulinký lulinek nemohl svými rozměry ani přirovnat k několikanásobně delším a tlustějším penisům dospělých mužů. Neměl jsem z toho všeho nijak dobrý pocit, protože jsem se chtěl již cítit alespoň jako muž a ne jako nějaké vyžlátko, které se svojí váhou a tělesnými rozměry nemůže k rozměrům a hmotnosti těla dospělé ženy ani přirovnat. Co já bych tehdy za to dal, kdybych se mohl alespoň před jednu z těch nejméně robustních žen, která váží „jen“ něco okolo padesáti pěti kilogramů, postavit s pocitem hrdosti, že jsem alespoň stejně těžký, jako je těžká tato žena, a že se před ní nemusím za váhu svého těla stydět. Zdá se to být poněkud zvláštní, ale já jsem se opravdu trochu styděl. Styděl jsem se před ženami hlavně proto, že jsem se již cítil skoro mužem a přitom se mně mohla každá dospělá žena zhluboka vysmát, kdybych se před ní postavil na váhu anebo se proti ní posadil na houpačku, a ona by mě naprosto samozřejmě a s přehledem, pravděpodobně i s pohrdavým nebo shovívavým úsměvem, naprosto suverenně a bez námahy převážila, jako bych snad nevážil vůbec nic. Ona by seděla dole a já bych se třepal nahoře jak na bidýlku převážen její velkou váhou. Byl jsem zkrátka myšlením muž a tělem ještě dítě. Tento muž v dětském těle se za své tělo před ženami styděl a ženám v duchu záviděl jejich tělesnou váhu a tím i převahu síly, kterou z pozice váhy svých těl měly ženy nad ním, zatímco on chtěl mít naopak převahu nad nimi, jako každý muž nad ženou. Snil jsem o tom, že vážím o dvacet kilogramů víc než dospělá žena a ona ke mě cítí respekt jako k někomu, kdo je schopen ji uzdvihnout, přenést přes překážku, anebo ochránit. Občas jsem chodil na procházku do parku se svou tetou. Tetě Jiřině bylo tehdy asi třiadvacet let. Byla velmi hezká, ráda nosila krátké sukně, protože měla velmi pěkně rostlé nohy a dělalo ji dobře, když za sebou cítila mlsné pohledy mužů, kteří se za ní otáčeli. V létě nosila tričko s hlubokým výstřihem a tenkými ramínky, ze kterého koukala její mohutná prsa, a byly dobře vidět její podpažní jamky. Měla je hustě zarostlé chomáči dlouhých chlupů a já jsem až hodně později pochopil, že podobné chlupy má teta i na pohlavních orgánech. Dlouho jsem totiž nevěděl, že chlupy, které tetě koukaly z nohaviček u plavek po stranách a které částečně přesahovaly i na její mohutná stehna a kterých jsem si samozřejmě při společném koupání na plovárně nemohl nepovšimnout, jsou pouze okraje huňatého trojúhelníku ochlupení, který má teta Jiřina mezi nohama. Když jsme se jednou před dvěma lety na nádraží spolu vážili na osobní váze, do které se házel padesátihaléř, teta tenkrát vážila pětašedesát kilogramů a já jen dvacet osm kilo. Když jsem ji jednou pobídl, aby se šla se mnou pohoupat na houpačce, jen se mi nahlas vysmála a řekla mi, že jsem se asi zbláznil, když se chci na rovnoramenné houpačce houpat s dospělou ženou, která váží nejméně o pětatřicet kilo víc než já. Poradila mi, napůl žertem, ať si pozvu k sobě ještě jednoho stejně starého kamaráda, a ona nás potom raději převáží oba dva najednou. Vzal jsem ji tedy za slovo a pozval jsem si kamaráda Honzu. Teta se naproti nám na houpačku skutečně posadila a opravdu nás oba dva suverenně převážila. Seděla dole na sedátku houpačky a smála se nám, jak se oba dva třepetáme vysoko nad zemí na opačné straně houpačky, jak jsme byli oba dva vyzvednutí do výše silou váhy jejího těla.  Bylo mi zcela jasné, že váha mého dětského tělíčka je naprosto bezvýznamná vedle více než dvojnásobně větší tělesnou váhou této mladé dospělé

ženy. Proto jsem občas jen snil a představoval si, jak jdu se svojí pětašedesát kilogramů vážící tetou po parku, potom si sedneme proti sobě na houpačku a vesele se houpeme jako dva přibližně stejně těžcí lidé. Ovšem to byl jen můj sen. Ve skutečnosti se mi teta jen vysmála, anebo mi názorně ukázala, že to opravdu nejde a že její strana houpačky, na které sedí její veliký dospělý zadek, je zatížena podstatně větší váhou než sedátko na mé straně, na kterém sedí moje maličká dětská prdelečka. Častokrát jsem sice přemýšlel o tom, že bych se snad mohl pokusit uzdvihnout a nést v náruči například o něco více než padesát kilogramů vážící postavu mé sedmnáctileté sestřenice Kateřiny, a zahrát si tak roli jejího potenciálního záchrance nebo ochránce, avšak zdravý rozum mi vzápětí říkal, že o něco tak šíleného bych se snad neměl pokoušet ani v tom největším záchvatu optimizmu. Ani zdaleka by mi na uzdvihnutí tak velké váhy nemohly stačit síly, zatímco nejen Katka, která mě vždycky zdvihá jak peříčko, ale prakticky každá z dospělých žen by mé dětské tělíčko bez námahy uzdvihla a unesla v náruči jak nic. Dospělé ženy byly tehdy ve srovnání se mnou podstatně větší, mohutnější, tělesně silnější a samozřejmě také o mnoho těžší. Musím přiznat, že moje mužnost tím dost silně trpěla. Když jsem se tak na to díval, četl, měřil a počítal, vůbec jsem si

nevšiml, že přišla paní Jeřábková. Vytrhla mi časopis z ruky a se slovy: „Podívejme se, co to tady čteš“, začala časopisem listovat. Po chvilce sklouzl její pohled na mé trenýrky, ve kterých mi stoupal a rostl můj lulinek. Začala na mne křičet a zlobila se na mne, že se to nemá dělat, že je to nemravné, že to řekne mým rodičům, zkrátka pěknou chvíli mi nadávala, než ji to přešlo a její hlas změnil výšku z rozčíleného sopranissima do tichého a konejšivého altu. Po chvíli hubování mi řekla, že mne něco naučí, ale že mám jít do svého pokoje, že tam za mnou za okamžik příjde. Šel jsem tam proto velmi rychle, abych Jeřábkovou ještě více nepohněval případným otálením, měl jsem totiž trochu strach z toho, zda mě v mém pokoji nečeká nějaký trest, ale na druhou stranu jsem cítil příjemnou rozkoš, jak se můj penis třel o trenýrky. Takový pocit jsem nikdy předtím nezažil, a tak jsem na nic nepříjemného ani nemyslel a říkal jsem si, že tento rozkošný pocit za nějaký ten šlehanec rákoskou jistě stojí. Zatímco jsem čekal na Jeřábkovou a byl zvědavý, jaký trest si na mě vymyslí, ozval se u dveří zvonek. Sousedé si chtěli také vyjít ven, a proto zde nechali jejich dceru Janu, aby ji také Jeřábková pohlídala. Jana byla mladší než já, měla asi deset let a občas jsem ji vídával na chodbách ve škole. Jeřábková se po chvíli vrátila do mého pokoje a za ní ihned přišla Jana. Jeřábková řekla: “ Jano, podívej se na toho malého chlípníka a hlavně sleduj tu jeho podivnou bouli v trenýrkách“, přičemž ukazovala na mého postaveného maličkého pinďourka, který napínal bavlněnou tkaninu. Jana se podívala na vybouleninu v mém rozkroku a starostlivě se zeptala Zuzany, zda se mi něco nestalo, zda nemám nějaké potíže. Jeřábková se zatvářila tajemně a trochu poťouchle odpověděla, že se mnou je to opravdu moc vážné a že to rozhodně vyžaduje odborné ošetření a neodkladnou intenzivní léčbu. Přísně se na mne podívala a ukázala mi, abych si okamžitě sundal trenýrky. Myslel jsem si, že dostanu rákoskou na holý zadek a postavil jsem se odevzdaně téměř do pozoru jak voják při rozkazu, a stáhl jsem si mé „bombarďáky“ až ke kolenům, asi tak, jak se stahuje smuteční vlajka na půl žerdi, vystrčil jsem na paní Jeřábkovou můj malinký dětský zadeček a očekával, že po něm dostanu. Chtěl jsem to mít co nejdřív za sebou a očekával jsem první ránu na zadek. Jenže zároveň v mé mysli doznívaly příjemné pocity z obrázků v časopisu a navíc jsem si ještě zvědavě představoval, jak by asi Jeřábková vypadala, kdyby zde také byla úplně nahá. Zdalipak je její pohlaví také chlupaté? Při těchto představách jsem najednou pocítil silné vzrušení. Hrůza! Zkoprněl jsem úžasem, že mi sice stojí tak, jako snad nikdy předtím, ale když jsem si náhle uvědomil, s jakým despektem si můj malinký zadeček a lulinka asi prohlíží dospělá žena, která již určitě viděla o mnoho větší penisy dospělých mužů, proti kterým je můj malý pinďourek naprosto bezvýznamnou zmenšeninou, začal jsem se za svoje malinké „mužství“ a za moji malinkou prdelečku tak trochu stydět a rychle jsem si trenýrky natáhl zpět. Ovšem zatímco pro Jeřábkovou byly moje rozměry dle očekávání skutečně bezvýznamné a ona také nijak nezakrývala své pohrdání a úsměšek nad tím, co v jejích očích, přivyklých pohledům na mnohem objemnější údy, nehrálo žádnou roli, pro malou Janu byly mé rozměry doslova ohromující. Jana téměř omdlela, když uviděla mého jak prst velkého postaveného kohoutka, nikdy prý taky nic takového neviděla. Ještě že neviděla namísto mého šulínka velké ohanbí jakéhokoliv dospělého muže, to bychom snad pro ni již asi museli volat záchranku, jaký by z něj dostala šok! Jeřábková se jí zeptala, zda alespoň ví co to je, a ta jí řekla, že ne a že tak velký šulín zatím ještě neviděla, že viděla vždycky jen malinkaté lulinky pětiletých dětí koupajících se na koupališti, kam občas chodí s rodiči. Údiv Jany do mne opět nahnal pořádnou dávku sebevědomí a já jsem si opět trenýrky sundal. Hrdě jsem Janě znovu ukázal své sedmicentimetrové pérko, které bylo opět tuhé a napjaté až k prasknutí. Jeřábková se při tom hlasitě rozchechtala a řekla, že to, co Jana vidí, je pouhá miniatura pánského přirození, že skutečné pánské přirození je nejméně dvakrát tak dlouhé a několikrát tak tlusté. Nezapoměla ovšem dodat, že většina mužů jej má ještě více než dvakrát tak velkého a že kdyby zde stál její manžel, tak by vedle jeho zvláště velkého přirození vypadal můj lulinek asi jak indiánské kanoe vedle zaoceánského parníku. „To víte, pohled na takového malinkého lulinka mě trochu rozesmál. Tak jako vy dva jste například zvyklí vídat  jen malinké dětské lulinky, tak já jsem zase přivyklá vidět dospělé přirození mého manžela, a ten ho má samozřejmě velikého, nejméně třikrát delšího a mnohonásobně tlustějšího než ty“, řekla mi paní Jeřábková jako omluvu za svůj výbuch smíchu. Hned po tomto výkladu začala Jeřábková trochu balamutit Janu údajnou vlastní zvědavostí nad tím, co má mezi nohama ona, a přesvědčovala ji, že je nespravedlivé, aby se jen tak dívala na nahého chlapce a přitom sama zůstala oblečená. Jana se zpočátku styděla jak jeptiška a nechtěla se ani za nic svléknout, ale Jeřábková ji tak výdatně povzbuzovala, až polevila a odložila si posléze téměř všechno, co měla na sobě. Nyní tam stála jen v přiléhavých kalhotkách a s pomocí nějakých novin přiložených na hruď se snažila skrýt alespoň to nejnutnější. Přitom se červenala o sto šest. Jeřábková se jí zeptala, zda se jí něco nestalo, že může klidně pokračovat. Vstala a pomohla ji sundat malé přiléhavé kalhotky. Byl jsem šokován tím, co jsem viděl. Jana byla hodně vzdáleně podobná těm holkám v časopise, až na to, že na rozdíl od těch dospělých žen vážila necelých třicet kilo, a její prsíčka nebyla ještě ani znatelná. Dole, kde jsem já měl svého malinkého pinďourka, měla jen takovou malou štěrbinku a stejně jako já, tam neměla vůbec žádné chlupy. Jeřábková se v tom okamžiku zeptala Jany, zda by se nechtěla také podívat na to, co má pod šaty ona, že je to něco mnohem zajímavějšího. Jana něžně špitla že ano, a Jeřábková si rychle sundala svetr, halenku a podprsenku. Objevila se její veliká, dospělá hruď a na ní veliká ňadra. Jejich dva velké, špičaté a kuželovité hroty se pohupovaly na její hrudi. Z obou jejích podpaždí jí koukaly hnědé chlupy.. Hned nato si sundala sukni společně s kalhotkama a v tom okamžiku jsme oba dva doslova zkoprněli úžasem. Jana se neudržela a při pohledu na něco doposud neviděného začala polohlasitě hihňat. Objevila se před námi veliká bělostná, mohutná a zralá, ženská stehna a mezi nimi, v místě kde Jana měla bílou holou štěrbinku, měla paní Jeřábková něco strašně chlupatého, co se téměř podobalo kožešině. Velký, hnědý trojúhelník hustých, kudrnatých a dlouhých chlupů paní Jeřábkové byl tak fascinující, že i já jsem při tom pohledu jen zalapal po dechu úžasem, i když jsem krátce před tím chlupatá dámská pohlaví viděl na obrázcích. Jeřábková měla o hodně chlupatější přirození než ženy v časopise. Její chlupy byly hustější a podstatně delší. Tmavý trojúhelník, který jejich porost vytvářel, byl podstatně rozměrnější a byl více rozšířen na všechny strany, šířil se až na stehna a nahoře vystupoval až k pupíku. Jeřábková měla tak nádherně a mohutně vyvinuté pohlavní ochlupení, že podobné jsem již hodně dlouho poté neměl možnost spatřit. Když se pak ještě Jeřábková otočila, aby nám ukázala, jak vypadá její veliký, nahý dospělý zadek, naskytl se mi další nezapomenutelný pohled. Ještě nikdy předtím jsem neviděl nahý zadek dospělého člověka, ale i když jsem samozřejmě věděl, že dospělá žena má určitě daleko větší zadek než dítě, stejně mne jeho skutečná velikost naprosto překvapila.  Před námi na nás svítily dvě macaté, velikánské a kypré půlky náležitě široké a pěkně zakulacené dámské zadnice. Tyto dva veliké a nakypřené bělostné polštáře od sebe dělila dlouhá a pořádně hluboká rýha, podobná hlubokému a sevřenému kaňonu, na jehož dně se černaly jemné chloupky, které směrem dolů houstly a měnily se v mohutný kudrnatý chomáč, který se černal v mezeře mezi plnými masitými stehny. Dámské hýždě se nám, tehdy ještě vlastně dětem, zdály být z našeho pohledu nesmírně mohutné. Zdály se být tak veliké, doslova obrovité, až nám z toho přecházel zrak. Je zcela samozřejmé a žádné dítě o tom určitě nepochybuje, že nahý zadek normálně vyvinuté dospělé ženy je ve srovnání s malinkou prdelkou pětatřicetikilového dítěte ve všech rozměrech podstatně a téměř nesrovnatelně větší. Odhadoval jsem, že jedna její půlka zadku je určitě větší než můj celý zadek a zadeček Jany by se do toho jejího vešel určitě nejméně čtyřikrát… Ovšem, také je všeobecně známo, že u dětí, které nejsou od malička zvyklé se dívat na dospělé nahé lidi a tím jejich oči nejsou přivyklé vnímat odlišnosti v rozměrech částí těl jako samozřejmost, bývá první pohled na dospělou dámskou zadnici obvykle poněkud šokující. Nahá prdel průměrně vyvinuté ženy se vždycky zdá být z pohledu dítěte  větší, než jakou si ji dítě dovede ve svých představách vymodelovat, když ji ještě nikdy nahou před tím ve skutečnosti nevidělo. Je to způsobeno skutečně velkým rozdílem v proporcích těla mezi dítětem a dospělou ženou. Dítě, které do okamžiku spatření nahého zadku dospělé ženy vidělo jen malinké dětské zadečky svých vrstevníků, bývá velkým nepoměrem ve velikostech samozřejmě trochu překvapeno. Jeřábková byla opravdu velice pěkně stavěná žena. Velká prsa, široké a kypré hýždě, štíhlý pas, rozložité boky, souměrné nohy s dlouhými a nahoře silnými svalnatými stehny, neobyčejně huňatý klín, to všechno dohromady dávalo jejímu nahému tělu výraz zralosti odpovídající jejím čtyřiceti rokům věku. Velikost dospělých hýždí paní Jeřábkové zvláště vynikla v okamžiku, když se vedle ní postavila Jana a obě dvě byly ke mne otočeny zády. Malinkatá dětská prdýlka desetileté Jany byla ve srovnání s mohutnými hýžděmi nahé dospělé ženy strašně malinká, vypadala  ještě menší než ve skutečnosti, a velká dospělá prdel nahé paní Jeřábkové byla naopak vedle zadečku Jany strašně veliká, obrovská…. A že její nahá prdel opravdu pěkně veliká byla, o tom se nedá pochybovat. Mezi dospělými ženami, z nichž každá má svoji prdel samozřejmě o hodně větší než například Jana anebo já, by se určitě našel velký počet těch, co ji mají naopak o dost menší než Jeřábková, takže malá dětská prdelka Jany vypadala vedle dobře vyvinutých dospělých hýždí Jeřábkové asi tak, jak šáleček na kávu vedle prádelního hrnce anebo invalidní vozítko Velorex vedle kamionu. Celkově jsme si vedle nahé Jeřábkové oba dva s Janou připadali asi jak trpaslíci, mezi kterými se náhle objevila úplně nahá, obrovitá Sněhurka s huňatým klínem, obrovským zadkem a mohutnými ňadry… Jeřábková se otočila čelem ke mně, trochu se zamračila a řekla: „Na tobě bylo vidět, že jsi se v duchu divil, jak mám velkou prdel, že? Proti té tvé malinké prdýlce ji mám určitě opravdu hodně velikou… a určitě sis musel všimnout, o kolik anebo spíš kolikrát ji mám větší než ty anebo Jana…  Na vás obou je vidět, že nahá dospělá žena před vámi stojí poprve ve vašem životě. Tak se tedy na mě dobře dívejte. Jsem vysoká sto sedmdesát čtyři centimetrů a tak jak mne tady vidíte, teď úplně nahá vážím rovných osmdesát kilo. Jestli tomu nevěříte, můžete jít se mnou na váhu a já se tam před vámi zvážím. Jsem samozřejmě o hodně větší, těžší a hlavně zkušenější než kdokoliv z vás dvou. Od vás teď nebudu chtít nic jiného, než abyste mě chvíli na slovo poslouchali. Chci vás naučit něčemu novému a velmi příjemnému. Zatím se jen dívejte, prohlížejte si mě, a já vám budu říkat, co budete dělat. “ Přistoupila k Janě a řekla jí, ať ji podá ruku. Hned si ji strčila mezi svá veliká a silná stehna, přímo na mohutný chomáč pohlavního ochlupení. Jana příliš neprotestovala, jen měla překvapení v očích, když svou pravou rukou pomalu prohrabávala houštinu dlouhých a řezavě tvrdých kadeří rozsáhlého porostu mezi Zuzaninýma nohama. „Tak co říkáš Jano, to je ale huňatý kožíšek! Ani se nechce věřit tomu, že jsem ji měla kdysi tak malinkou a holou jak ty. Myslím si, že už zakrátko ji budeš mít také chlupatou. Už ti tam začíná růst chmýřičko. A co byste řekli jinému průzkumu mého těla, kdybychom to vzali z poněkud jiné stránky. Udělali jste si například někdy představu o tom, jak je těžký dospělý člověk? Určitě jste to zatím ještě ani jeden nepoznal a nedovedete si váhu mého těla ani představit. Já vám to klidně předvedu, jen si řekněte jak. Pro lepší představu o tom, jak velká je váha mého těla, můžu například něco rozšlápnout. Jen doufám, že po mně nebudete chtít, abych celou svou váhou stoupla na někoho z vás anebo si na něj svým velkým dospělým zadkem sedla. Mohlo by to pro vás špatně dopadnout. Mohla bych totiž kohokoliv z vás s nepříliš velkou námahou snadno rozšlápnout anebo ho svým dospělým zadkem rozsednout na placku. Uvědomte si, že před vámi zde opravdu stojí nahá dospělá žena, jejíž tělo je přece jen o hodně těžší než vaše dětská tělíčka, a že bych kohokoliv z vás mohla klidně i rozšlapat na maděru jak pytel rajských jablíček, kdybych se po něm jen celou mojí váhou klidně prošla. Moje váha by na to určitě stačila.“ Zachvěl jsem se při představě, že na můj dětský hrudníček měkce dosedají mohutné a těžké polštáře velkých hýždí dospělé ženy a obrovská váha těžkého těla úplně nahé osmdesátikilové ženy mě stlačuje jak hydraulický lis. Proto jsem pro ten pokus raději obětoval jednu ze svých kdysi oblíbených hraček, se kterou jsem si stejně již delší dobu nehrál. Byl jsem také zvědavý, jestli dřevěný náklaďák, na kterém jsem se já sám občas vozil a na kterém jsem také občas celou svojí váhou stál, také vydrží váhu těla dospělé ženy, která zde úplně nahá stála před námi. „Paní Jeřábková, stoupněte si celou svou váhou na korbu tohoto auta. Je dost pevné. Já se na něm normálně vozím. Ještě včera jsem na něm stál a udrželo mě,“ řekl jsem. Paní Jeřábková se před nás postavila s rukama v bok a pravila:“Velice ráda si na něj stoupnu, ale nejdřív si to dobře rozmysli. Já ti sice věřím, že ty se na něj klidně postavíš a udrží tě to, ale to vůbec neznamená, že to nepopraská pode mnou. Já ti sice věřím, že náklaďáček je dost pevný na tvoji váhu, ale ty mi zase musíš věřit, že já jsem opravdu dost těžká. Vážím skutečně o hodně víc než ty, o tom snad nepochybuješ. Když se na to postaví dospělá žena, jako například já, ten náklaďáček váhu mého těla rozhodně nemůže udržet. Když si na něj stoupnu, zůstane z něj nanejvýš placka nebo hromádka třísek a pokrouceného plechu. Přece jen vážím o padesát kilo víc než Jana a o čtyřicet pět kilo víc než ty…Ale jestli opravdu chceš a dovolíš mi to, já ti tu hračku klidně a docela ráda rozšlapu a uvidíš, jak jsem těžká“ Jeřábková ani nečekala na moji odpověď. Obula si domácí obuv, aby si neporanila nohy o třísky. Byla tedy před námi nadále úplně nahá, jen na nohou měla nějakou tu domácí obuv. Pokrčila svoji pravou nohu v koleně, zvedla jedno ze svých  stehen a nejdříve jen zlehka stoupla na nákladní plochu autíčka tak, že se její chodidlo tak akorát vešlo na délku korby. „Tak se podívejte a poslouchejte, jak to teď pod mojí váhou zapraská! “ Nahá paní Jeřábková při těchto slovech pozvolna přenášela váhu svého těla na pravou nohu stojící na korbě. Autíčko, které mne vždycky spolehlivě uneslo, pod tlakem podstatně větší váhy těla nahé dospělé ženy začalo pozvolna měnit svůj tvar. Nejdříve se ohnula oska zadních koleček, takže kolečka se rozjela od sebe a trčela šikmo vzhůru. A když se paní Jeřábková náhle na korbu postavila celou svojí váhou, prkýnka hlasitě zapraskala a plochu korby prošlápla bosá pata nahé ženy až na podlahu. Dílo zkázy bylo dokonáno, když se nakonec po zbytcích autíčka nahá paní Jeřábková zvolna prošla. Jediným stoupnutím a tlakem váhy svých osmdesáti kilogramů rozdrtila plechovou kabinku autíčka na placku, a několika dalšími kroky nadělala hromádku rozlámaných třísek a pokroucených osiček i z těch žalostných zbytků, ve které se proměnil náklaďáček při prvním setkání s tíhou těla urostlé paní. „Trochu jsem tě překvapila, viď? Vím, že sis určitě nemyslel, že toto autíčko by snad mohlo unést celou váhu mého dospělého těla, ale že to bude pode mnou a pod mojí váhou  tak hlasitě křupat jak suché burské oříšky, to jsi určitě nečekal. Alespoň víš, že jsem přece jen o trošku těžší, než sis myslel. Rozšlapala jsem ti to autíčko úplně na padrť. Vzhledem k tomu, že váha těla dospělé ženy bývá obvykle podstatně větší, než je nosnost takovéto hračky, je samozřejmé, že to jinak dopadnout nemohlo. Rozhodně toho ale nebudeš litovat. Já vás oba dva na oplátku naučím něčemu úplně novému, co jste ještě určitě nikdy nedělali. Pak už si na hraní s autíčkem určitě ani nevzpomeneš. Dnes se ty staneš mužem a z Jany se stane žena. Krásnou shodou okolností se staneš mužem v den, kdy tě dospělá žena váhou svého úplně nahého těla rozdrtila dětskou hračku. Není v tom krásná symbolika? “ S těmito slovy klekla přede mne a začala se mazlit s mým drobným dětským penisem. Pak zavedla ruku Jany na muj penis a ukázala jí, jakými pohyby mi s ním má manipulovat, aby mi to dělalo rozkoš. Po chvíli řekla Jeřábková Janě, že mi ho také může vzít klidně i do úst a Jana tak po chvíli ochotně udělala. Bylo to překrásné, nesmírně rozkošné, ale měl jsem také trochu strach, že mne Jana kousne. Jana se ovšem od Jeřábkové velmi rychle učila a po krátké chvíli mi jej citlivě cucala, téměř jako by to dělala odjakživa.

Bylo to překrásné, zvláště když mi v něm po chvíli začalo nesmírně rozkošně lechtat, takový pocit rozkoše jsem předtím ještě nikdy nepoznal. Jeřábková řekla Janě, že by si měla lehnout na okraj postele, ale tak, aby se nohama dotýkala podlahy. Jakmile si Jana lehla, roztáhla Jeřábková její nohy a začala jí zvolna jazykem olizovat její malinkou holou kundičku. Můj penis se při pohledu na dívky hned zase postavil a byl dlouhý jako sedmicentimetrová tyčinka. Pohled na můj ztopořený úd násobil moje pocity blaha, i když jsem měl trochu obavy, že se na něj poněkud kriticky a s trochou despektu dívá Jeřábková, před kterou jsem se proto trochu styděl. Jeřábková si toho pravděpodobně všimla, vytušila moje myšlenky a řekla mi že mám jít blíže k ní a že se nemám ničeho bát ani se za nic stydět. Ukázala mi, že ho mám klidně a bez obav strčit mezi nohy Janě. Jednou rukou mi ho navedla přímo proti štěrbince, kterou měla Jana mezi nohama, a já jsem ho už jen instinktivně a jakoby samozřejmě vrazil dovnitř. Bylo to velmi nevšední. Těsné, horké, vlhké, ale velmi, velmi nádherné, že se to ani popsat nedá. Pak jsem vnikl do ní znovu a hned zas ven, začal jsem do ní pumpovat, tam a zpátky, až jsem po chvíli ucítil ono již známé rozkošné lechtání. Paní Jeřábková navedla Janu, aby mi ho znovu vzala do úst a sama si sedla tak, jak před chvílí seděla a poté ležela Jana, tedy s nohama na podlaze před postelí. Když paní Jeřábková seděla na kraji postele, její mohutná stehna se jakoby rozlévala do šířky a vypadala ještě silnější, vsedě vypadaly její boky ještě širší, její veliké hýždě se zdály ještě větší a mezi jejími obrovitými stehny jí pod břichem koukal chomáč hustě kudrnatých chlupů. Bylo to fascinující… Po chvilce mi opět stál jako pohrabáč. Jeřábková si lehla a řekla mi, že jestliže chci, můžu si na ni klidně také lehnout a políbít ji. Lehl jsem si tedy na její velikou hruď, na jějí obrovská a měkoučká ňadra a políbíl ji zlehka na ústa. Po chvíli už jsem jí hladil rukou ňadro a mezitím si můj penis už sám jaksi automaticky našel cestu přímo do její huňaté kundy. Ležel jsem úplně nahý na úplně nahé dospělé ženě, připadal jsem si tak malinký na tom jejím velikánském, obrovském, mohutném a samozřejmě také i šíleně těžkém, osmdesátikilovém  těle… Vrazil jsem ho tam jak nejhlouběji jsem mohl a Jeřábková mi ihned vyšla vstříc. Její pohlaví se zdálo být teplejší a rozhodně bylo o mnoho větší než malá kundička Jany. Můj malinký lulinek se v něm pohyboval úplně volně a zdálo se mi, že dětský úd se v dospělém dámském pohlaví ztrácí asi jak zubní párátko v hradní studni. Přesto to všechno bylo krásně teplé, vlhké a nesmírně rozkošné. Jeřábková sténala rozkoší, stačila ještě křiknout na Janu, ať si vleze na postel a cucá bradavky jejich prsou. Jana se nenechala dlouho prosit a hned se dala do díla. Obě něžně vzdychaly, zatímco já jsem malinkým lulínkem pumpoval do Jeřábkové jak jen to šlo, přičemž Jeřábková sama přirážela. Já jsem se samozřejmě  dostával jen tak hluboko do její kundy, kam mi to nepříliš velká délka mého maličkého přirození dovolovala. Nemohl jsem sice v žádném případě dosáhnout na dno dospělého dámského pohlaví, jehož hloubka byla o mnoho větší než délka mého ještě dětského pinďourka, ale Jeřábkové ani mně to vůbec nevadilo. Udělali jsme se oba dva zároveň, Jeřábková křičela a kousala polštář, zatímco já jsem sténal rozkoší, jak mi v mém lulinku krásně lechtalo. Za krátkou chvíli to na mě přišlo znovu a celé jsme si to zopakovali. Pocit mé rozkoše byl možná ještě intenzivnější než poprve. Jeřábková mě nakonec obrátila na záda, posadila na mě svou velikou dospělou zadnici tak, že jsem se pod těmi jejími obrovskými polštáři hýždí téměř ztrácel, sevřela můj maličký trup mezi svá obrovská a silná stehna, a nabodla své huňaté a již náležitě vlhké ženské orgány na můj malinký ztopořený kolíček. Nastala hotová ďábelská jízda. Nemohla se moc hýbat nahoru a dolů, jak byla zvyklá doma se svým mužem, jelikož by v sobě mého malinkého lulinka neudržela, vyklouzl by ven, ale snažila se jak to jen šlo. Jak Jeřábková přirážela, její velká prsa se nade mnou začala překrásně a rytmicky houpat. Jak se její trup střídavě vzpínal vzad a předkláněl, ňadra neustále měnila tvar a já jsem měl najednou před sebou hotovou přehlídku nejrůznějších tvarů ženského poprsí a přitom jsem ještě mohl sledovat chomáče hnědých chlupů v jejich podpažních jamkách, které si svojí hustotou, kudrnatostí a délkou nijak nezadaly s ochlupením na jejím dámském pohlaví. Byl jsem úplně malinký pod obrovským a mohutným tělem dospělé ženy. Přitom jsem navíc ještě cítil, jak mě rozkošně a měkoučce lisuje její obrovská váha, přestože na mne ani zdaleka svojí celou váhou samozřejmě nedosedla, protože jinak by mne její dospělá váha určitě rozmačkala. Tak jsme se oba dva navzájem přivedli k dalším třem překrásným orgasmům. Nakonec se nade mnou paní Jeřábková poněkud napřímila a mírně poklekla, roztáhla doširoka svá mohutná stehna, rozšklebila nad mou hlavou své chlupaté ženské genitálie, a z nich na mě začaly tryskat úžasně silné proudy, doslova hotové vodopády velkého množství její horké moči. Jeřábková zřejmě využila momentální přeplněnosti svého močového měchýře k mému totálnímu pokoření a zároveň ke zvýšení své vlastní rozkoše. Dlouho stříkal silný proud pěnivé a horké tekutiny z růžového otvoru, který se téměř ztrácel mezi huňatým porostem kudrnatých chlupů, než byla Jeřábková dokonale vyprázdněná a se silnými výkřiky extáze padla vedle mě a zůstala ležet na posteli. Já sám jsem byl tím jejím dámským dospělým pohlavím v poměrně krátké chvilce tak dokonale pochcán, jak jsem si to dosud ani nedovedl představit. Dospělí lidé mají samozřejmě oproti dětem daleko větší pohlavní orgány i větší močové měchýře a z nich obvykle stříkávají o mnoho mohutnější proudy moči, než jakým například čurají děti. Já jsem zatím silnější proud moči, než jaký jsem viděl u svých vrstevníků, dosud nikdy před tímto neobyčejným zážitkem neviděl. „A teď osprchovat a honem do hajan! “ Paní Jeřábková, ještě stále úplně nahá, nás oba dva malé naháče nahnala do koupelny, vyměnila mokré prostěradlo a povlečení na posteli, uložila nás ke spánku a sama se pak šla osprchovat a obléci. Usnul jsem až dlouho po půlnoci. Cítil jsem se toho dne sice úplně pokořen, zdeptán a ponížen, ale byl to zároveň pro mě úžasně rozkošný a nezapomenutelný zážitek. Bylo mi překrásně a pocity nepopsatelné rozkoše jsem pociťoval ještě několik dní a nocí.

Zároveň jsem ovšem cítil jistou lítost nad tím, že ještě pár let si budu muset počkat na chvíli, kdy se budu moci po tělesné stránce vyrovnat dospělým lidem. Moje mužská pýcha utrpěla citelnou ránu nejen porovnáním rozměrů mého „mužství“ s dospělými muži, ale hlavně „lekcí“, kterou jsem dostal od skutečné, živé dospělé ženy, která mě ukázala nejen to, jaký je rozdíl mezi našimi těly v kilogramech a centimetrech, a to tak, že jsem si připadal proti ní jak bezmocný malinký a lehounký trpaslík, ale také mi předvedla, jak vypadá důkladná sprcha z dámských genitálií, když moji postavičku svým horkým proudem zachcala od hlavy až k patě. Pro Janu si přišli rodiče až po půlnoci, ale ještě předtím nás již oblečená Jeřábková navštívila v ložnici a připomenula nám, že to nikomu nesmíme za žádnou cenu říci, což jsme samozřejmě dodrželi a spoustu let to zůstalo jen mezi námi. Tu noc jsem měl myšlenky pořád jen na jednu věc a to na věci podobné těm, které jsem se toho dne naučil. Řekl jsem si, že něco takového musíme brzy udělat znovu. O několik málo dnů později byla Jana sama doma, a já jsem nemohl jinak, než ji navštívit. Samozřejmě, opět jsem zahřál její holoučkou lasturku, a to dokonce hned pětkrát. Našli jsme v této činnosti zalíbení a s Janou jsme si slíbili, že pokud nám to dovolí čas, tak to budeme dělat co nejčastěji. Dělali jsem to spolu ještě mnohokrát, bylo to sice krásné, ale už to nebylo tak neobvykle vzrušující, jako když to bylo poprvé. Asi to bylo tím, že mi u toho chyběla paní Jeřábková. Chyběla mi zřejmě ta fascinující velikost a váha těla dospělé ženy, její velká prsa, mohutné a kypré hýždě, silná stehna, huňaté dámské pohlaví a všechny ty její nezapomenutelné lekce. Chyběl mi, a přiznám se, že dodnes mi citelně chybí, onen rozkošný pocit pětatřicetikilového chlapečka, stojícího před podstatně větší a těžší úplně nahou dospělou ženou, který s úctou obdivuje velikost jejich hýždí, prsou, objem stehen, chlupatost pohlaví a sladkou váhu jejího osmdesátikilového těla. I to hlasité praskání hračky – autíčka, rozšlapávaného pod velikýma a silnýma nohama zralé ženy a kapitulujícího pod tíhou její úplně svlečené postavy, bylo pro mě zážitkem, který se již nikdy neopakoval. Paní Jeřábkovou jsme již nikdy neviděli, protože se krátce poté odstěhovala do jiného města. S Janou jsme se přestali stýkat až v době, kdy již byla její mušlička docela slušně zarostlá hustými a tmavými kudrnatými chloupky a můj pinďourek dosahoval při ztopoření délky již téměř dvanácti centimetrů. Přebral mi ji nakonec jeden ze starších kamarádů, údajně proto, že Jana rychle vyspěla, její pochva dosáhla nadprůměrných rozměrů a můj penis ji přestal stačit. Přestože mi dávala nohy na ramena a zkoušel jsem s ní všechny možné polohy, častokrát si ztěžovala, že můj úd je příliš krátký a nedosáhne na její dno. A tak mě jednoduše vyměnila za chlapce s podstatně větším pohlavím. Já jsem zakrátko navázal intimní vztah s jednou o pět let starší, dvacetiletou slečnou z druhého konce města, která se v mnohém podobala nezapomenutelné Jeřábkové, i když její chování bylo poněkud odlišné a paní Jeřábkovou proto nemohla úplně nahradit. Ta pro mne dodnes zůstala ideálem a nepřekonanou legendou.

 

EROS MAXIMUS

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...