Noční košile

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

Bylo zjevně brzké ráno. Odhaduju to tak na druhou až třetí hodinu ranní. Šel jsem z jednoho dost ošemetného pajzlu, dost podnapilý, plný touhy, plný bezvládnosti, prostě plný chlastu. Už dávno jsem měl ležet vedle mé ženy, šoustat ji, dívat se ji do očí, držet ji jemně za krk a pumovitou rychlostí do ní vrážet svoje péro. Tohle mi taky během mé cesty domů neustále běhalo hlavou. Z jedné strany na druhou, z druhé strany na třetí. Mumlání a škrábání podrážek v brzkém ránu soboty. Tak trochu klasika.

A tak panelák střídal panelák, a já už viděl svůj vchod. Hlavní dveře byly otevřené, měl jsem štěstí. Nejspíš ten alkáč z třetího patra za sebou zase nezavřel. Šinul jsem si to vstříc výtahu. Mačkám patro, výtah se rozjíždí. Pluje a pluje skrz všechny ty patra. Podezřele dlouho. Přicházím ke svému bytu, vytahuji klíče. Do prdele práce, zase mi nejde odemknout.

Bušil jsem asi dobrých deset minut, než se konečně otevřely dveře. Ve dveřích stála má krásná žena v noční košilce. Její nohy se leskly do mého ožralého xichtu jako ten nejdražší diamant, co znám. Do obličeje jsem ji neviděl. Nenalíčená stála stejně za nic, tak mi to bylo jedno. Vrazím s vervou býka do bytu a přistávám přímo na gauči. Neměl jsem ani páru, že je ten gauč nějak blízko.

„Pane, kdo jste, běžte pryč nebo zavolám policii.“

„Lásko, ty mě nepoznáváš?“

„Pane, jste opilý, běžte prosím pryč.“

„Ale no ták, ty si chceš hrát na znásilnění, že?“

„Pane, co to děláte? Proboha nechte toho!“

Chytil jsem tu báječnou ženskou za pas a nacpal ji do úst jazyk, jak to měla ráda. Byli jsme s mou ženou trochu úchylní v tomhle smyslu. Dostkrát jsme hrávali hry na znásilnění, na policajty, doktory, hasiče. Ji to vzrušovalo a já dostal pokaždé, co jsem chtěl. Takže mě ani nenapadlo proti tomu protestovat. Heh… No a tak jsem ji líbal, přestože se mi zmítala, kopala, bila mě pěstí a podobně. Já však nic necítil, byl jsem neoblomná zeď, opilá vytřeštěná opice, co si chtěla ještě zapíchat před tím, než natáhne bačkory a začnou nad ní poletovat mouchy.

Dal jsem jí facku. Takovou jakou měla ráda. Tvrdou, ne však příšerně bolestnou. Pořád nepřestávala kopat a mávat rukama. Tak jsem dal jednu nohu za ty její a celou váhou se o ni opřel. Upadla na zem. Byl to tvrdý náraz zad o zem. Muselo to probudit všechny důchodce v paneláku, jinak nevím. Má ženuška měla vždycky dobrý hlasivky a tak nezapomněla pořádně řvát. Mě z toho však už bolela hlava a tak jsem ji rukou ucpal pusu, jak nejvíc to šlo, ale aby mohla dýchat. Na mrtvoly totiž já nikdy nebyl. S jednou rukou na puse a s druhou rukou na jejím malém zadečku, jsem udělal uškublý opilecký pohyb a zvedl ji na půl těla na gauč. Tak akorát abych z ní mohl jedním pohybem strhnout tu lesklou noční košilku. Musela být nejspíš nová, ještě jsem ji na ni nikdy neviděl. Nemohlo se však umlčovat navždy a já potřeboval dvě ruce, abych ji ho tam mohl narvat.

„Víš ty co? Klidně si řvi.“

„Pomoooooc, proboha pomoooooc, bože prosííím!“

„Ale trošku hubu držet můžeš, jasný?“

„Co po mě chcete?“

„Mm dneska to hraješ fakticky dobře, ty jsi cvičila? Dívej, jak ti ho tam teď mrsknu!“

No a tak jsem ji ho tam mrsknul. Řvala jako smyslu zbavená, a já ji píchal a píchal a píchal. Její kozy se v krásném měsíčním svitu pohupovaly sem a tam, její vytřeštěné oči na mě zíraly a slzy, ty slzy byly tak vášnivé, jako voda toho největšího vodopádu.

Pořád řvala. Teď už v tom nebyl strach, byla v tom bolest. Řvala bolestí a já jí ho tam neustále rval. Další nápad přišel. Nejspíš to byl impulz z mýho péra. Otočil jsem tu herečku na čtyři a pěkně na sucho ji to narval přímo do zadku. Jednou rukou zase zacpával pusu, druhou ruku jí rval skoro celou do kundy. Neumíte si představit tak skvělou a perverzní šukačku.

Šukali jsme ještě nejmíň půl hodiny. Už přestávala dokonce i herecky protestovat. Bylo z toho obyčejné mrdání. Zem ji dřela kolena, já dřel její kundu a zadek. Pořádně jsem mačkal ty její kozy. Byly poněkud menší, než bylo zvykem. „Může za to chlast. Že mi připadá, jako bys měla menší kozy?“ Neodpovídala. Prostě zírala do země a nechala si to dělat. Ale ani hlásku. Nevadí. Ještě jsem ji otočil na záda. Sednul ji koulema na pusu, pak ji ho tam prostě dal, párkrát ji zadávil a usoudil jsem, že by bylo nejlepší jí to nastříkat do zadku.

A tak to konečně přišlo. Nastříkal jsem ji to všechno do toho nádhernýho zadečku. Pěkně ať se z toho vysere. Celá zpocená, uhnaná. Lehla si na záda, dýchala rychlostí křečka, dala si ruce do obličeje a plakala. Z kundy jí tekla krev, ze zadku sperma. Potom jsem usnul. Odvalen s vytáhlým pérem. Jen jsem tam ležel na zemi a snil krásné sny.

Probudil jsem se na záchytce. Policajti mi napařili znásilnění jisté mladé slečny M. u ní doma v bytu č. 105, paneláku č. 368. Já bydlel v tom samém baráku v bytě 98 o patro níž. Jistá slečna M. byla nová sousedka, osmnáctiletá panna.

A tak jsem přestal chlastat, odseděl si dlouhá léta v base a přišel o ženu a prachy a všechno. Napadl mě však jeden můj vlastní citát: Vidina dobrýho mrdání v opilosti, nemusí být zas tak dobrá. Ale že byla holka hodně skvělej kus. No co. Nic.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *