Neměla jsem ráda sex

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

Úspěšně jsem složila státnice a hned jsem dostala pracovní nabídku. V den, kdy jsem nastoupila do nové práce, jsem věděla, že toto zaměstnání bude opravdu zajímavé. Práce sekretářky v kanceláři bohaté firmy byla rozhodně dobrá motivace. Nespadala zde jen výplata, která naznačovala, že si budu žít jako středně vyšší třída, ale také dobré sociální kontakty a postavení. Ne že by to pro mě bylo až zase tak důležité, ale když už jsem tolik let na výšce tvrdě dřela a svého úspěchu dosáhla, hodlala jsem si ho náležitě užít.

V práci se zdáli všichni velmi milí a přívětiví. Jediný problém, který se zde vyskytoval, byl ten, že kolektiv tvořily samé ženy. Věkový rozsah byl zhruba od 28 do 40 let. Všechny mé kolegyně, hlavně ty starší, nevypadaly ani na třicet, natož na čtyřicet. Měla jsem podezření, že jsem se dostala do nějaké sekty až nadlidsky dobře vypadajících lidí.

Co se týkalo mě, nezapadala jsem tam. Nepovažovala jsem se za škaredou, ale božsky krásná jsem taky nebyla. S mými 179 cm jsem mnoho kolegyň převyšovala, a to je jaksi nepatrně znervózňovalo, když vypadalo, že se mnou chtějí mluvit o něco povrchněji. Na rozdíl od mých štíhlých a hubených spolupracovnic, jsem já byla jen malinko oplácaná. Na co jsem však nedala dopustit, byly mé překrásné dlouhé medově hnědé vlasy.

Hned první den při představování se mi povedlo ztrapnit se. „Já jsem Ika,“ představila jsem se řádně a zdvořile. „Ika?“ vyhrkla jedna z mladších. „Zkrácenina jména Veronika, ale tak mi nikdo neříká. Všichni mě oslovují Iko.“ odpověděla jsem stručně a ona se jen pousmála.

První rok jsem se v práci cítila celkem dobře, ale pak mi začala vadit omezenost kolegyň. Neuměly se bavit o ničem jiném než o práci, manikúře, kadeřníkovi, hadrech, nákupech a jiných dalších povrchnostech. Jelikož jsem už na výšce měla široký záběr, trochu jsem se občas v rozhovorech s nimi nudila.

Asi po roce a půl jsem jednou přišla do práce a mé kolegyně byly nějak nezvykle napružené a nedůtklivé. Jelikož jsem měla týdenní dovolenou, dovolila jsem se zeptat se, co se děje. „Však se včas dozvíš,“ odpověděla mi s šibalským úsměvem Klára, moje jen o něco málo starší kolegyně.

Složila jsem si věci na svůj stůl, když se otevřely dveře a v nich stála naše šéfová Erika. Zvedla jsem hlavu a pohlédla na ni, tedy lépe řečeno za ni. Do místnosti vkročil elegantně oblečený muž. Odhadovala jsem, že je vyšší než já. Bílá košile mu obepínala svaly, když vřele stiskal kolegyním ruce. Měla jsem pocit, že je sportovec a že se v na tomto pracovišti ocitnul náhodou. Jeho černé vlasy neposlušně trčely do všech stran, ale tato nedbalé elegance mu dodávala něco na osobním kouzlu.

Slušelo se nového kolegu přivítat. Když jsem přišla blíže, viděla jsem, jak na něm můžou všechny ženské oči nechat. Smála jsem se tomu, ale byl opravdu kus. Jmenoval se Filip. Chtěla jsem se mu také představit, ovšem když jsem uviděla výrazy svého nového kolegy, naprosto ztratil mé veškeré sympatie.

Nepokrytě doslova čuměl všem kolegyním, kde mohl a tvářil se u toho, že by byl nejraději hned teď pro skupinový sex. Několika dokonce sáhnul a zadek, když je „přátelsky objímal.“ Všechny si měřil svým odborným okem a mlsně se nad nimi rozplýval. Chápala jsem, že moje kolegyně jsou fakt pěkné a myslím, že by jim ani nevadilo, kdyby si to s nimi rozdal hned teď, ale proboha, kolik jim bylo, pět? Rychle jsem se mu představila a upalovala jsem ke svému stolu. Čekalo mě opravdu hodně práce.

Po standartní osmihodinovce šéfová navrhla, že bychom mohli příchod Filipa oslavit. Kolegyně už se upravovaly v zrcadle a myslím, že se dokonce tvořila fronta na to, kdo s Filipem pojede výtahem. Zaklapla jsem notebook a „ochraptěle“ oznámila, že mě dnes bolí hlava, i když to nebyla pravda. Holky mě přemlouvaly, ať nedělám a jdu s nimi, ale já jsem jim popřála hezký večer a valila domů.

Na oběd jsme vždy měli jen půl hodiny, od té doby, co jsem zde nastoupila, zde panovala přísná pravidla. Šéfová nás naháněla do práce. Ani ne po měsíci se v práci roznemohl takový nešvar. Začali během dne zcela běžně na půlhoďku či hoďku mizet lidé. Vždycky zmizeli dva a mezi nimi se vždy vyskytoval Filip. Nejprve mizela šéfová, a pak ostatní kolegyně. Nikdo o tom nemusel nahlas mluvit, ale všechny jsme to věděly.

Z přátelského kolektivu se stalo jedno velké „Koloseum“. Všechny mezi sebou soupeřily, kdo vyhraje jeho „pozornost“ tentokrát. Já jsem se jim všem v duchu smála, protože mi najednou přišlo zcela oprávněné, že muži nazývají ženy slepicemi. Kolovaly různé historky o tom, jak je skvělý a jak to umí dobře a s čím vším. Už mě unavovaly jejich věčné dohady a sázky o tom, kdo ho dostane do postele. Předtím jsem si sama sobě stěžovala, že se ženské baví jen o hadrech a nakupování, ale nyní už existovalo jediné téma, na které se dokázaly bavit, a to byl Filip.

Jednou jsem kopírovala nějaké dokumenty, a protože máme kopírku v oddělené místnosti, zavřela jsem se tam. Byla jsem tak zabraná do práce, že když jsem ucítila na rameni letmý dotek, leknutím jsem nadskočila. Poplašeně jsem se otočila a za mnou stál Filip. „Nazdar Iko,“ řekl lehce. „Hmm…“ zamumlala jsem neurčitě. „Co je to s Tebou?“ zeptal se mě zvědavě. „Nic“ odpověděla jsem prostě. „Proč se mi vyhýbáš…?“ Přerušila jsem ho, protože jsem tu práci opravdu potřebovala dodělat. „Promiň, ale zrovna nemám čas.“ (Běž oblbovat někoho jiného, pomyslela jsem si se smíchem). „Mile“ jsem se na něj usmála, zaklapla jsem kopírku a rozhodla se, že zbytek dodělám později.

Odpoledne po práci jsem měla po dlouhé době rande. Celou tu dobu to vypadalo celkem slibně a pak přišla jeho přítelkyně a v celé restauraci mu ztropila pořádnou scénu. V tu chvíli jsem si připadala jako vrah.

Vlekla jsem se bezmyšlenkovitě domů a vůbec nedávala pozor. Vzala jsem to zkratkou. Už jsem byla skoro u domu, když jsem měla najednou na puse ruku, abych nemohla křičet. I přes pevný úchop násilníka jsem se snažila bojovat. Kopala jsem a kroutila jsem se všemožně, abych se vysvobodila, ale všechno bylo nadarmo.

Vůbec jsem ho neviděla, protože mě držel zezadu. Nebyla jsem žádná slabota, ale proti němu jsem neměla žádnou šanci. Dovlekl mě do nějakého vchodu a zabouchnul dveře. Myslela jsem, že nás někdo uslyší, protože jsem stihla svá ústa na malinkou chvilku vyprostit a zakřičet, ale odplatou mi byl jen těsnější úchop v podobě mého skoro udušení.

Jen mě držel a nepouštěl mě. Hlavou mi náhle začaly probíhat různé myšlenky a nešlo to zastavit. Červeným nápisem mi v hlavě svítilo: ZNÁSILNÍ TĚ! BRAŇ SE! Snažila jsem se znovu vyprostit, ale opět mě ještě více sevřel, abych se nemohla ani kroutit. Chtě nechtě jsem cítila jeho vůni. Překvapivě voněl velmi dobře, a protože jsem odjakživa na vůni velmi citlivá, moje neurony v mozku odstartovaly další asociace (ALE K ČEMU JE TI TO PLATNÉ! BRAŇ SE!).

Moje reflexy pracovaly jen napůl. Rozhlížela jsem se a uvažovala, co bych mohla použít jako zbraň proti němu. Nebylo tu nic, ani zábradlí. Začínalo mi pomalu docházet, že jsem asi prohrála. Nehodlala jsem se vzdát, chtěla jsem bojovat do posledního dechu. Začala jsem se opět vzpouzet a pak mě praštil do hlavy.

Když jsem se probudila, byla jsem svázaná a zády jsem se opírala a nějakou kovovou nebo ocelovou rouru. Měla jsem na očích šátek a na sobě jen spodní prádlo. Nohy jsem měla malinko roztažené. Chtěla jsem je dát k sobě, ale měla jsem je svázané, stejně jako ruce. Byla mi velká zima a snažila jsem se vyprostit.

Pak jsem uslyšela tiché kroky, které mířily směrem ke mně. Strachy jsem ani nemohla otevřít pusu. Chtěla jsem křičet, brečet, ale hlas mi uvízl v hrdle. Můj násilník nemluvil, neřekl ani slovo. Přiblížil se ke mně zezadu. Trhla jsem sebou, několikrát. Chytil mě za vlasy, ale ne bolestivě, a pak mě začal líbat na krk.

Byla jsem jako ve vytržení. Nikde jinde se mě nedotýkal, jen na krku. Nevěděla jsem, co si o tom mám myslet. Bylo to opravdu příjemné, hrůzostrašné, ale vzrušující. Líbal mě na krku na ucho a nepřestával. Přestala jsem sebou kroutit a poslušně držela (JAKO NĚJAKÁ DĚVKA, napadlo mě v tu chvíli, BOŽE, VŽDYŤ MI ČINÍ TAKOVÉ PŘÍKOŘÍ A JÁ…). Nechtěla jsem si to přiznat, ale moje tělo na to docela slušně zareagovalo. Měla jsem jen dva vztahy, jeden v osmnácti a druhý ve dvaceti třech. Ani jeden z mých partnerů mě však nikdy neuměli dostatečně nažhavit a sex byl pro mě spíše povinností. Nikdy jsem si ho neužívala, natož abych po něm bažila. A na sex na jednu noc, to nebylo v mé povaze. Ale nyní, jakkoli mi byly jeho dotyky odporné, zároveň jsem je se vzrušením očekávala.

Stoupnul si přede mně a líbal mě na klíční kost a opět na krku. CO JSI TO ZA NÁSILNÍKA? Ptala jsem se sama sebe, ale nahlas jsem raději nic neřekla. Pak mi rozepnul podprsenku. Chtěla jsem začít s námitkami, ale zima a vzrušení udělaly své. On se jenom uchechtnul a letmo mi přes bradavky přejel prsty. Přes veškerou nevoli jsem vydala tichý sten. Vyložil si to po svém a začal mi nejprve jednu bradavku a pak druhou, mnout. Zpočátku mírně a pak ale přidával na intenzitě. Udržoval skvělé status quo mezi hranicí bolesti a vzrušení. Po skoro dvou roční absenci jakéhokoliv mužského dotyku jsem najednou začala přehodnocovat své myšlenky. A co bylo asi nejhorší na tom všem, že moje tělo odpovídalo na jeho podněty a vyžadovalo stále více.

Vzdala jsem jakékoliv pokusy o útěk. Jen jsem tam tak stála a čekala. Bradavky jsem měla v jednom ohni a celkově jsem už byla opravdu rozpálená, dokonce snad více než do ruda. Poprvé v životě můj stud a plachost vzaly za své a já jsem si dovolila ze sebe vydávat zvuky, o kterých jsem ani nevěděla, že něco takového dovedu. Vždycky jsem se kontrolovala, abych nevzdychala, protože by to mohl někdo slyšet, ale teď ne.

Najednou jsem cítila, jak mi jeho prsty bloudí po břiše a stále níž a níž. Opisoval křivky mých boků, kolem pupíku až dolů. Ještě stále jsem na sobě měla kalhotky, které mi však v minutě odhrnul a zajel prsty do mého zpola vyholeného klína. Kdybych nebyla přivázaná, asi bych spadla dozadu. Byla jsem už slušně rozpálená a jeho prst si bez větší námahy našel přesně to místo, které hledal.

Jezdil prstem sem a tam a přiváděl mě tím k šílenství. Milovala jsem a zároveň nesnášela, jak si se mnou pohrává. Když jsem skoro vyvrcholila, náhle přestal a tak to opakoval pořád dokola. Myslím, že vím, co chtěl. Chtěl, abych si o to sama řekla. Moje pýcha a tvrdohlavost mi však ještě bránily, ale už jsem nebyla zase tak daleko od toho, abych jim řekla sbohem.

Když už to zopakoval asi po dvanácté a nedovolil mi vyvrcholit, náhle jsem sama sebe slyšela, jak potichu šeptám. „Prosíííím…“ Můj hlas se odrážel od stěn. Ve chvíli, kdy jsem ho vyřkla, se dostavil orgasmus, jaký jsem ještě nikdy nezažila. Celé tělo se mi zmítalo v křeči a já jsem jen hekala a ztěžka oddychovala. Můj násilník se potichu zasmál a políbil mě na krk jako nějaký můj milenec. Byla jsem tak mimo jako nikdy, ale kdybych nebyla, vynadala bych mu.

Nechal mi chvilku, a když mi největší vlna orgasmu dozněla, zatlačil mě k zemi. Pod koleny jsem měla nějaké polštáře či deku, aby mě tak netlačila podlaha. Ruce jsem měla ještě svázané a myslela jsem, že mi je rozváže, ale opak se stal pravdou. Rozepínal si zips u kalhot. To bylo něco jiného, když měl teď na řadu přijít on. Žádné zpocené koule ani nic jiného jsem v puse ani kdekoli jinde mít netoužila.

Zavrčel jako šelma, abych ho neprokovala. „Tak mi alespoň odvaž jednu ruku,“ řekla jsem jako obvykle trochu panovačnějším tónem, než jsem měla. Nicméně jeho nesouhlas v podobě bolestivého zatahání za bradavku mi připomněl, že on je pánem situace. Klečela jsem před ním nahá, svázaná a se šátkem na očích a připadala jsem si opravdu hloupě, ale jen do chvíle, než mi přejel prstem po mých rtech. To drobné erotické gesto ve mně opět vyvolalo spoustu otázek a také vzrušení.

Pak mě chytnul za vlasy a zvrátil mi hlavu dozadu. Opět mě políbil na krk. „Nebuď taková, přece platí fifty fifty,“ řekl velmi ochraptělým a vzrušeným hlasem, a pak si stoupnul. Ten hlas byl příliš hluboký a zastřený než abych ho poznala. Byla mi zase zima a bradavky se mi opět vztyčily. Do pusy mi narval svého macka. Pane bože, tak ohromný penis jsem nikdy nekouřila.

Opravdu jsem se snažila a párkrát jsem se až zalkla, jak mi ho narval do krku. Olizovala jsem ho jako nějaká děvka. Kroužila jsem jazykem kolem a kolem a párkrát se i přisála. Odměnou mi bylo, že za nějakou chvíli už vzdychal blahem on. Pak mi podržel silou hlavu a já jsem musela všechno spolykat. Skoro jsem se až udávila, kolik toho až bylo. Pohladil mě po vlasech a uznale zamručel.

Vytáhnul mě zpět na nohy a tentokrát jsem musela držet já. V mžiku mi s dravou divokostí roztrhnul kalhotky. Líbal mě na krku a u toho mi jezdil po poštěváčku. Vzrušením jsem snad ani nedýchala. Když po chvilce přestal, zklamáním jsem vydechla. Pak však zajel kousek níž a já jsem zatajila dech. Zasunul mi tam nejprve dva a pak ještě jeden prst. Stálými rytmickými pohyby mě vzrušoval a stále přidával na intenzitě a na rychlosti. Nalezl jeden kousek nejcitlivějšího místa v těle a tomu se s hladovou touhou věnoval. Po chvilce jsem začala křičet. Zakryl mi ústa, ale ne hrubě, spíše proto, abych svým křikem nevzbudila celé město.

V minutě, kdy už jsem myslela, že mě už nic nedostane do kolen, do mě s naléhavostí a něžnou syrovostí proniknul. Oba dva jsme zrychleně dýchali. Myslela jsem, že mě snad roztrhne. Asi jsem byla příliš úzká. On mě vzrušeně tahal za vlasy a bral si mě plnými doušky. Cítila jsem, jak se opět blíží cosi ohromného a že tentokrát už se z toho dalšího orgasmu asi ani neudržím na nohou.

V jednu chvíli jsem zatnula svaly. Jednak pro svůj prohloubenější prožitek, ale také jsem toužila po tom, aby si užil i on. Prudce vydechnul a jeho dech byl stále přerývanější. Naposledy přirazil a mě se až zatmělo před očima. Cítila jsem, jak mě plní svými tekutinami. Něžně mě políbil na krk a poté na ucho.

Slyšela jsem, jak se obléká. Pak mi uvolnil trochu jednu ruku, ale ne zcela. Měl to dobře promyšlené. Zmizí dříve, než se stihnu osvobodit. Snažila jsem se ze všech sil. Byla mi zima, ale nakonec jsme se z pout vysvobodila. Jako první jsem si sundala šátek z očí, ale kolem mě už nikdo nebyl.

Dovlekla jsem se domů skoro polomrtvá. Rychle jsem se osprchovala, protože jsem měla strach, že bych v té vaně usnula, kdybych tam byla jen o sekundu déle. Padla jsem do peřin a hlavou mi proběhla ještě poslední myšlenka: Dnes jsem byla znásilněná, Pane Bože!!! Ale nikdy jsem nezažila nic podobného, byl to můj nejlepší sex v životě. Myšlenky na jeho ruce a to, co s nimi dovedl, mi brázdily hlavou. Zjistila jsem, že jsem opět vzrušená, ale dnes už jsem neměla sílu na to, abych kromě spánku dovedla cokoli do zdárného konce.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *