Mikulášská

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

Už pár let obvykle chodívám na Mikuláše s kamarády po známých a příbuzných za čerta. Pokud tomu není jako letos, kdy jsem ve svých 22 letech nemohl přijít bývalce na jméno a raději jsem dával přednost práci před společností. Blížil se Mikuláš a já, než abych šel, tak jsem svůj kostým půjčil. Přípravy Mikuláše se blížili a já trávil v práci víc času, spíš jsem jen bloumal, než pracoval.

V předvečer se u mne zastavila kolegyně z účtárny, že co tam sedím. Šik, ke čtyřicítce. Víc než jen, že stála za ohlédnutí.

Už ani nevím, co jsem řekl, ale reakce byla k mému sdělení negativní. „Vykašli se na to a pojď dnes s námi na večírek, na Mikulášskou v maskách.“

„Nemám, půjčil jsem, zítra je Mikuláš.“

„Ale my s manželem máme, tak si nevymýšlej. A dnes je dnes a zítra je zítra. A my chceme být kompletní: Mikuláš, anděl i čert.“ Její manžel byl zástupce ředitele ve firmě a tak to si přeci nerozházím, souhlasil jsem. „Zajedu si domů.“

„Co tam?“

Vlastně, nic. „Přeci nepůjdu v tom, v čem jsem v práci?“

„Půjdeš stejně v kostýmu, sprchu dáš u nás. Než dojedeš tramvají tam a zpět, bylo by ráno. Jdeme, manžel čeká v garážích.“

„On o tom ví?“

„Jo, už se na tebe nemohl dívat.“

Zkoprněle, uznale a rezignovaně jsem se zvedl a jak omámený jsem ji následoval.

„Ahoj Vojto, Luboš. Můžeme si tykat ne? Takže jedeš s námi?“

„Jo, jo … šéfe?“

„Říká se: Ano, pane. A jsem Luboš.“

„Ano, pane. … Luboši.“ Zakoktávajíc jsem usedl do zadu do jejich meďoura.

Po chvilce jsme dojeli k jejich vilce. Zaparkovali a Luboš mne nasměroval do sprchy. „Máme tak hodinku, hoď sprchu. Tu dáme asi všichni. Doneseme ručník a kostýmy. Měl by ti být.“

V jednu chvíli byl z kopeny spíš průchoďák a tak jsem v ručníku a s oblečením v ruce vypadl do obýváku. Kostýmy nikde, jen tři nalité panáky whisky. Neodolal jsem a upil. Chvilka klidu. Oblékám se a v tom Luboš nese kostýmy. Sám si nechává Mikuláše, což chápu. Ale čertí jsou dívčí minišatičky a i Lucce musí být těsné. Podává mi anděla.

„Co koukáš, už jsi viděl černovlasého anděla. Ty jsi blonďák, jsi nejmladší, tak oblékat.“

Bílá košilka, křídla. Jen s těmi džíny se to nedalo. „Kde je spodek?“

„Luci!!! Potřebuje zbytek!“ Lucka vychází z koupelny nahá s ručníkem omotaným kolem hlavy. Vyběhne do patra a hned se vrací. Nese tašku, bílou pelerínu, cosi a bičík?

„Co koukáš? Jsme za čertici, mám řetězy i bič!“ …. „Ty jsi Vojtíšku andílek v bílé košilce a tady máš kalhotky, silonky a pelerínu.“

„Co?“

Můj pohled se stočil k Lubošovi. „Dělej! Kalhoty slipy dolů a oblékat! Pokud nebudeš, půjdeš nahý!“

Lucka, stále ještě nahá se přitočila, přimknula a pošeptala „A budeš na řetízku, abys nám neuletěl andílku.“

Připnula mi na krk obojek řetízek nebo spíš vodítko podala již oblečenému Lubošovi. Začala se oblékat. Ano, minišaty, ale velmi sexy minišaty. Zírám. Bere gel a do prdelky si zasouvá kolík s ocasem zakončeným červeným srdíčkem.

„Oblékat!“ Luboš mi škubl za řetízek. Svlékám džíny a podle posunku i slipy. Beru si na sebe bílé samo držící silonky a … „Tanga – krajková?“

„Dělej, andílku!“ Houknul po mne Luboš.

„Počkej … podívej, andílkovi koukají chloupky. Takhle nemůže!“ dodala Lucka.

Luboš Mikulášskou berlou nadzvedl košilku a pohlédl na tanga, která sotva skrývala ztopořený pyj natož chloupky kolem. „Svlíkat!“ Zavelel Luboš, trhnul řetězem.

Ani jsem nepřemýšlel a silonky i tanga byly dole. Odvedl mne do koupelny, kde mne Lucka namazala v rozkroku a i na zadku depilačním krémem. Za 10 min bylo vše pryč, a já byl jak neviňátko.

Luboš po mne hodil punčochy a tanga. Naprosto zmámený situací jsem si to oblékl, pak i pelerínu, která se ovšem zapínala vzadu pod a nad křídly.

Než jsem se nadál, byly jsme u dveří. Luboš ve váženém rouchu. Lucka v kožichu a kozačkách. A já v peleríně a … Boty! Ve dveřích jsem dostal stříbrné lodičky na podpatcích se šněrováním pod kolena.

Sedáme do taxíku. Lucka ještě vydává stříbrné náramky s rolničkami a očky, paruku, rtěnku a šminky …

Její a Lubošův přísný pohled, je jednoznačný. Nechávám se nalíčit a souhlasím.

„Krásný andílek.“ Zhodnotí svou práci Lucka.

„Andílek? Je to Vojtěška. Nebo spíš Andělka.“ Vytřeštím oči. Ale probere mne jemná facka.

„Říká se: Ano, pane. Ano, paní!“ Nediskutuji.

Taxík zastavuje a my vstupujeme nebo jsem spíš veden osvětlenou cestičkou k renezanční vile.

Chlad a vítr zabíhající pod pelerínu dělá své. Od pasu nahoru je mi horko. Od pasu dolů, jako bych byl nahý.

 

Společnost to byla vskutku vytříbená. Několik Mikulášů a pak svobodní čerti, čertice a andělé, ale také čerti a čertice a andílci na vodítku, v poutech, v postrojích. V šatně jsem přišel o pelerínu a pak si mne vzala Lucka stranou. „Dnes jsi za Andělku, tak si to nepokaz a dělej vše přesně, jak si pán bude přát. Nic víc a hlavně ne míň.“

„Co?“

„Budeš na slovo poslouchat, ty čubko!“ odsekla Lucka. „A tohle si oblečeš!“

Pod košilku jsem dostal bílý kožený korzet, který zlehka utáhla. Ale pak vyndala z tašky silikonové vycpávky, které na vnitřní straně potřela gelem a vložila mi je do korzetu. Pak jej stáhla s neuvěřitelnou obratností. Nemohl jsem chvíli dýchat a na podpatcích ztrácel rovnováhu. Rázem byla košilka kratší, délku sebraly prsa. Vpředu končila nad klínem a vzadu nebyla ani do půlky hýždí.

Probral mne pleskanec po zadku. Byl to Luboš. „Dobře víme, že se ti to líbí. J Už nějakou dobu sledujeme www stránky, které si v práci na internetu prohlížíš. Ale tedy jsi skutečná Andělka, coura, páníčkova a paniččina děvka, poslušná subka, erotická hračka, malá nadržená kurvička co se těší, až poslechne.“

„Buď si s námi užiješ, nebo tě seřežeme. J“

„A neboj, zítra máš v práci nahlášené volno, pak je víkend a v neděli tě zavezeme domů. Dřív ty tvoje nová prsa stejně nepovolí. Jsou přilepená.“

 

„Tak co už se ti chce šukat nebo půjdeš tancovat.“ Lascivně se ke mne Lucka přivinula.

Ale, to bylo jen první tři tance. Pak si mne vzal do kola Luboš. Tanečníci kolem mne začali osahávat, jako by se domluvili nebo dostali znamení. Na Lubošovi bylo vidět, že se baví, když uhýbám cizím dotekům, které mne čím dál víc vzrušují.

Jsi naše děvka a tak tedy kuř. Vyndal čůráka z kalhot a já ho skutečně začal olizovat.

Připadal jsem si skutečně jak objednaná holka na sex co ví co se sluší. Lízal jsem a kroutil boky. Přestal jsem odhánět doteky a osahávání. Začal jsem ho kouřit a pocítil cizí doteky kolem análu, chladivý gel a … pronikající kolík, je uvnitř a ani nevím jak. „Zvedej se! Jdeš do dražby, ať nám něco také přineseš!“

 

Zmateně vnímám chuť Lubošova penisu a asi i sperma v puse, zatím co mne Lucka táhne za řetěz na pódium. Kde mne předává spíkrovi. Proti světlům moc nevidím. Šteluje mne do různýh poloh a předklonů, ukazuje moje zuby i vyholený klín. Začínám vnímat příhozy. Najednou mi dochází, že domů se dostanu až za tři dny. Oblečení, doklady, klíče od bytu… vše je u Luboše a Lucky doma. … Vzrušením nebo vyděšením cítím, jak teču. Jak jsem se na pódiu před všemi udělal sám a přestrojený za holku. Ztrácím soudnost a nechci tam být, slyším něco o mokrých orgazmech. Zmámeně poslouchám pokyny, klekám si na čtyři a sám si roztahuji půlky ukazujíc je na publikum. Najednou pociťuji plácnutí a štiplavé švihnutí přes půlky. Chci vstát, ale vzrušení se vrací, nechápu to. Najednou je mi vytahován kolík ze sednice. Pociťuji labužnické poplácání a pulzující klacek, jak se dobývá dovnitř.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...