Lesní premiera

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

Nejde o povídku, ale o vyprávění přesně tak jak to čas přinesl. Bylo to v polovině sedmdesátých let minulého století za vlády hluboké totality. Po rozpuštění skautu se část kluků a holek uchýlila k trempingu a svobodnému životu v našich lésích. Chodil jsem prvním rokem na učiliště a víkendy protoulal přírodou. Do vedlejší třídy na jiný obor nastoupil kluk o rok mladší a málo menší než já. Bydlel na internátě a každý pátek když jsem čekával na nádraží na svůj vlak svobody s vůní jehličí, on odjížděl domů. Tu a tam jsme prohodili pár slov a on se vyptával. Kam jezdíš a kde tam spíš a co jíš? Prostě panelákovej klučina znuděnej životem v betonovém městě. Po čase mě oslovil na chodbě školy s tím že mi hrozně závidí a chtěl by taky jezdit na čundry. Jenže má to háček, neví kam a sám se bojí a taky si neni jistý zda by ho doma samotného pustili. Odpověděl jsem mu, že to není přece žádný problém, Já jezdím sám a můžeš jet se mnou když tě vaši pustí. Po víkendu jsme se setkali před školou a on zářil. Táta mu řekl že za mlada taky trempoval a svolení dostal i od maminky. Dostal jsem za úkol zatelefonovat a ujistit rodiče že na něho dám bacha. V pátek jel poprve opačným směrem než dosud jezdíval. V duchu jsem si říkal že prověřím kolik vydrží a že ho prověřím ,ale držel se statečně. Dorazili jsme do skal na místo noclehu už za tmy. Rozdělal jsem oheň a připravil večeři. On zatím vybalil oba spacáky, rozprostřel jednu celtu na zem a druhou prý na přikrytí kdyby byla ráno rosa nebo deštík. Strávili jsme u ohně a čaje příjemný večer povídáním o všem možném. Ohýnek dohoříval a my se rozhodli odkráčet na kutě neb nás čeká prodloužený víkend díky jednomu dni bolševického svátku k dobru. Než jsem zalehnul do spacáku sunda jsem ze sebe kraťasy a košili a i trenky a dal si vše pod spacák náhradou za polštář. Když jsem už už zalejzal do spacáku, můj spolubydlící se prudce posadil a vytřeštil na mně oči. Ty spíš nahatej??? Odvětil jsem “ No jasně, mám rád volnost a svobodu i pod nebem plným hvězd.V jeho výrazu jsem přečetl potutelný úsměv. Tak to já to zkusim taky, ale trenky si nechám. ,, No jen se neboj já bych tě neukousnul odvětil jsem. Načež se mi dostalo odpovědi která mě zalechtala v podbřížku. No kousání bych nedovolil ,ale jinak mi nic nevadí. Jo a kdyby mi byla zima tak mě doufám zahřeješ, víš že na mě máš dát bacha. Doplnil to úsměvem a zvedlím obočím. Byla májová noc a oba jsme usnuli vedle sebe jako kamarádi co se znají od počátku svých věků. V noci jsem cítil jak si ve spánku položil svou hlavu na mé rameno a leč do té doby jsem nic podobného nezažil bylo mi to příjemné.Ráno jsme posnídali,společněsi zabalili bágly a vyrazili dál ve společném putování. někdy předpolednem nás cesta zavedla k řece.Řekl jsem že tady máme dvě možnosti, buď jít podél až do nejbližšší vesnice kde je most a nebo asi třista metrů opačným směrem kde je brod, ale to má háček. I když byl květen a poměrně teplo, voda je fakt studená. Jak se na to cejtíš? No já nevim, jak by jsi to řešil ty? Na mě nekoukej já nejsem škodovka ,ale Jeep – teréňák, určím směr a jdu bez ohledu na překážky.

No tak fajn jdeme přes brod Po cestě jsem mu vysvětlil že to dělám tak : boty, kraťasy a košili dá na bágl a přejdu jenom v trenclích a na druhém břeho si vše zase obléknu s výjimkou mokrých trenek které mi na báglu a nebo večer u ohně uschnou. Prostě cestovní komfort v suchých hadrech. Hned mi potvrdil že je to fakt dobře vymyšlené. U brodu jsme oba provedli nezbytnou přípravu na invazí. Druhý břeh čili pláž Omaha jak jsme ho nazvali jsme obsadili během chvilky která se v té době rovnala pochodu přes severní pól. Voda byla fakt dobře vychlazená. Na druhém břehu jsem byl během chvilky v suchém a mokré trencle vyseli jako skalp na mém batohu. Zatím co můj kolega seděl na břehu a klel jak pohan. Co se stalo? No malá nehoda, mám na trenkách tkaničku a udělal se ni na ní uzel, no a nejde to rozvázat. No tak ukaž já to skusím. Sedl jsem si na bobek a jal se do díla, On chudák stál a klepal se zimou.
Uzel ve vodě nabobtnal a nešlo to změklým nehtem ani chytit. Řekl jsem, přestaň se klepat vezmu to zubama. No tak to bude zajmavé a doufám že nás v té poloze někdo pozoruje,zavtipkoval. Chvilku mi trvalo než jsem pochopil jak to myslel a vyprskl jsem smíchy. No co ať, si užijou v televizi to neuvidí. Při pokusu o rozvazování jsem se ho nepatrně dotknu přes mokré trenýrky dlaní ruky. Nevím jestli se mi to zdálo ,ale měl jsem pocit že se i on nepatreně přitlačil a bylo znát že ta ledová voda neměla zase tak kouzelnou moc.zvedl jsem zrak od rozdělané práce a on na mě kouka s přimouřenýma očima a tvářemi které poněkud zčervenali. Přistihl jsem se že jsem zvolni tempo a začal vtipkovat Jen mi nedošlo že slova a věci na které já jen pomyslím je on schopen říkat bez studu což vedlo asi i k mému zčervenání,, Tak mám pocit že máš v těch trenkách pořádnou bouřku. No to víš to je příroda To chápu ,ale měl by jsi to nějak řešit nebo mi vypíchneš oko. Víš já chtěl včera večer, ale bylo mi to blbý. Ten spacák má silonovej potah a nevěděl jsem jestli už spíš. Zase tak moc se neznáme a nerad bych tě nějak vyplašil, nechci přijíto kamaráda i když se říká že kamarád taky rád.Jo to máš pravdu.

V tom jsem překonal onen ukrutný uzel který se mezi tím stal vítaným mostem co spojuje sny ve skutečnost. Nevím jak mě to najednou napadlo, ale nenápadně jsem chytil nohavišky jeho trehýrek v místě kde na boku byly bílé lampasy a stáhl mu je až ke kolenům. Stál proti mě jako by to čekal ani se nepohnul, jen se usmíval. No tak a teď už se známe díky tomu tvému uzlu. Okamžitě mě spražil odpovědí. To je dobře, můžeme si pomoct vzájemně. Proč ne, já se tomu bránit nebudu. Tím naše konverzace u řeky skončila i když jsem se v následujících dnech oba shodli že se ten den nedalo myslet na nic jiného.
Ten den odpoledne byl v duchu hledání místa na další nocleh. Cestu jsme přiměřeně zkrátili a našli místo na nocleh už v podvečer na miniaturním paloučku u potoka. Jako předešlého dne jsem rozdělal oheň a plně zabrán do přípravy vaření jídla se za mnou ozvalo. Připravím to na spaní a co kdybychom dali jeden spacák pod sebe a druhý jako deku? To neni špatnej nápad ,ale já spím bez trenýrek a včera se mi zdálo že tě to zaskočilo. No já budu muset spát taky bez trenýrek protože je máme oba ještě mokrý.. Tak to bude aspoň vyrovnaný vždyť už se přece známe viď? Tak to se teprve uvidí, odvětil.
Když nastal čas jít pod spacák ještě ani nebyla pořádná tma. Jako bychom se oba nemohli dočkat. Začala konverzace typu. doufám že se nebudeš moc roztahovat a brát mi apacák. Tak to budeš muset víc ke mě.
Jedině když na mě nebudeš vystrkovat zadek.Leželi jsme na zádech těsně vedle sebe a dotýkali se svých rozpálených těl. velice jemně jsem mu prsty začal pročesávat jemné chloupky nad přirozením a cítil jak okamžitě reaguje celé jeho tělo, byl vzrušený a tvrdý stejně jako já pomalu mě chytil prsty nad žaludem a jemně začal přetahovat předkožku. udělal jsem to samé a začal pozvolna zrychlovat. Zaslechnul jsem siknutí a zeptal se, bolí to? No je to suchý a já používám krém a tady ho nemáme, ale mám nápad. V mžiku se otočil a vzal mi žalud do pusy a postupně jakoby můj penis celý vcucnul. Bylo to úžasné a i když k tomuto jsem měl zábrany přece jenom zvědavost a touha zvítězila. Udělal jsem to samé jemu a pomalu pokračoval.Bylo znát krásně jak nám buší srdce a dostavuje se ono nádherné pulzování. Bylo to krásné a nezvladatelná cesta k vrcholu. Už už jsem cítil že přichází můj orgazmus lávou uvolnění a rozkoše, jen jsem stačil říct bacha s tím že ucuknu. On mě chytil za obě půlky zadku a zajel s mím penisem co to šlo nejvíc.Držel křečovitě mé půlky a sál tu lávu z nejkrásnějšího vyvrcholení v mém životě.

Leč bych ve svých představách do té doby nikdy nečekal že půjdu tak daleko. Udělal jsem mu to samé a rád. S chutí jsem ho vysál do poslední kapky a pokračoval ještě chvíli než mu postupně začal chabovat. Měl jsem strach jak to bude chutnat a jestli mě to nebude dráždit k dávení ale k mému překvapení mi jeho penis voňel a chutnal opojnou vzrušivostí Když jsme potom leželi beze slova vedle sebe, rosekal mě hláškou, člověk by měl vyzkoušet všechno protože jedině tak mu dojde že nivea sice dobrý, ale tohle byl let do vesmíru. Následně jsme to ještě mockrát zopakovali ne jenom na čundrech, ale i přez týden za jeho internátem a potom až do vojny. Po vojně se naše cesty rozdělili abychom se po letech sešli oba jako dědečci na rybách u mě na chalupě. Sedíme u rybníka a po hrázi jde mladej kluk tak asi šestnáct let. Na sobě ustřižený ryfle tílko a na nohou rozšmajdaný kecky. V puse má stéblo trávy a ležerně se šourá okolo nás. To by byl kosmonat, toho bych vystřelil až na mars, ale dneska by nás za to zavřeli.
Upadáme oba do ukrutného smíchu a kácíme se z rybářských židliček…….

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *