Kája a Pepa mrdají pěkný holky

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

Kája a Pepa byli asistenty ve filmovém štábu už po léta. Jeden u režiséra, druhý u kameramana. Je to role nevděčná, protože když se něco nevede, často se blesky a hromy svezou právě na asistenty. A tak není ani divu, že asistenti si večer, když je po natáčení, vyrazí a vychutnávají každou volnou chvilku.

Kája a Pepa byli svobodní a neměli žádnou stálou známost. Na exteriérech chodili většinou do hospody a do hotelu spolu, protože věděli, že je důležité držet pohromadě. Filmové štáby nejsou tak docela jednotné při jednání nebo projednávání tvůrčích názorů. A tak asistenti vytvářejí takovou zvláštní skupinu.

Co se ženských týče, Kája a Pepa se nikdy ničemu nevyhýbali. Stalo se často, že se na některého z nich nějaká nalepila. Stačilo pak už jen sehnat její kamarádku a byla z toho jedna celá čtyřka, s níž se už dalo docela dobře zabavit. Kája i Pepa si za ta léta něco užili, a teď, když se začátkem července točilo na Šumavě, se dala čekat podobná zábava. Pokud ale bude dost času, ten totiž někdy vlivem počasí a dohánění záběrů citelně chybí.

Byl už čtvrtek a všichni mysleli na malou přestávku, která měla vzniknout tím, že se z německé strany stáhla silná mračna a vypadalo to, že na pátek a sobotu bude volno. Když totiž už nebylo co točit v interiérech, štáb se musel zcela soustředit právě na venkovní záběry. A ani scénář nikde déšť nepředepisoval. Čekalo se tedy na sluníčko. Výroba asi zjistila, že přestávka nebude trvat dlouho. Šlo vlastně jen o přeháňky a vypadalo to, že v sobotu odpoledne a v neděli se vyčasí. Dokonce to s předpovědí vyšlo tak, že po studené frontě by mohly následovat takové ty krásné, plastické mraky, které na modré obloze ještě zlepšovaly záběry celků krajiny, jež v jejich filmu hrála významnou roli.

Kája s Pepou si tedy zašli na hotel a vzali na vědomí, že je čeká nějakých šestatřicet hodin volna. Kája měl felicii, kterou se ještě večer dopravili do Českých Budějovic. Na náměstí byl takový podnik, který nekončil večer, ale brzy ráno. Doufali, že si u tance a nějaké sklínky posedí a uvidí, co se bude dít. Neuplynulo ani půl hodiny, když se vedle jejich stolu objevily tři dívky. Všechny tak kolem pětadvaceti, možná méně. Kája chtěl na ně ihned vyrazit, ale Pepa varoval:

„Vidíš, kam si sedly? Ke stolu se šesti židlemi. Co když někoho čekají, budeme vypadat jako idioti.“

„Máš pravdu,“ dal si říct Kája, „nevypadají na to, že by musely někoho shánět. Dá se připustit, že jsou zadaný.“

Jenže když už se blížila půl desátá a co chvíli šly všechny tři s někým tancovat, vypadalo to, že si k nim asi už nikdo nepřisedne.

„Víš co?“ ozval se Kája. „Nebudeme už čekat, protože by si k nim mohl přisednout někdo jinej,“ dodal znalecky.

A měl pravdu. Od vedlejšího stolu už s dvěma dívkami vyjednával nějaký chlapík. Podle gest se dalo usoudit, že mluví právě o tom, že by si k nim s dalšími přisedl. Kája zpozoroval nebezpečí dřív nežli jeho kolega. Když už, tak ať si odsedne jedna z nich, která by byla stejně plonková, usoudil. Jenže náhody jsou v takových případech velice vrtkavé. Věci se vyvíjejí ne podle přání jednotlivců, ale podle toho, jak se chovají i další účastníci večera. Pepa s Kájou si poručili kávu a něco malého k jídlu. Trochu jim už vyhládlo a museli se posilnit. To malé trio, které jim hrálo k tanci, mělo stejně přestávku. Kájovi ale ani moc nechutnalo. Když viděl, že se už ne jeden, ale další dva točí kolem „jejich“ dívek, napadlo ho, že by už měl konečně jednat. Co si ale vymyslet? Jak tak přemítal, viděl už situaci tak, že to těm holkám prostě řekne a že je vyvede z vinárny. Jenže mělo to háček. Oba asistenti s nimi ani netančili, a co v takovém případě mají říct? Že jsou filmaři a že je odvezou o třicet kilometrů dál, aby si s nimi užili? To rozhodně zavrhl. Nejde jen o určité riziko, že se jim holky vysmějí, ale navíc by se mohlo stát, že by se nepohodli s těmi třemi, kteří kolem těch dívek krouží. A to by mohlo být pro ně i nebezpečné. Místní kluci v takových případech dokáží držet pohromadě a mohli by oběma asistentům připravit i nějakou tu nakládačku. Vyčkávání ale někdy nese ovoce. Vinárna, to je takový proměnlivý kolotoč. Chvilku v něm máte přízeň tu i onde, u docela někoho jiného.

Asistentům se vyplatilo, že se příliš neunáhlili. Z té trojice dívek totiž jedna odešla s dvěma kluky, kteří ji obletovali, k barovému pultu. Asi na něco silnějšího, nežli pili u stolu.

Káju teď už nic nezastavilo. Přešel ke stolu zbylých dívek a hned šel pro jednu z nich tancovat. Pepa nemohl udělat nic jiného, nežli jít pro tu druhou. Už při tanci se ukázalo, že to jsou docela pohledné holky. Oba asistenti si přisedli po dohodě ke stolu a začali nenucený hovor.

Oba byli cvičení na to, aby se záhy dověděli, co jsou zač a co tady dělají. Konečně, mnohé bylo možné vyčíst i z jejich poměrně zdrženlivého chování. Jsou v „Budějicích“ služebně, neboť dávají dohromady nějaký inzertní časopis. To znělo pro Káju i pro Pepu dost slibně. Služební cesta, to je vždycky nějaký ten čas na večerní zábavu. Když už tancovali podruhé, navrhli jim změnit lokál.

„Ne že by to tady bylo blbý,“ začal Kája, „ale ta hudba je příšerná. Víme vo něčem lepším,“ dodal s tajemným posunkem.

Holky se na sebe podívaly. Ne že by už v takové situaci nebyly, ale zřejmě se musely domluvit s tou třetí. Jedna z nich, Alena, si proto zašla k pultu, aby si ověřila, zda to té třetí nebude vadit, když spolu odejdou. Vrátila se brzy a úsměv prozrazoval, že dopadla dobře. Vyrazili tedy ve čtyřech ven, a děvčata ani nehlesla, když jim bylo nabídnuto místo v autě. Asi to je někde dál. Když ale opouštěli město, přece se zmohla na dotaz, jak a co bude. Kája, jako vždycky, se ujal slova:

„To není tady, to je dál, ale máte snad ještě trochu času?“

Ani se nemusel ptát, holky nebyly včerejší. Když ale míjeli pole a lesy, zeptala se právě Alena:

„Co to bude za podnik, to má bejt něco soukromýho?“

„Takovej hotel,“ řekl na to Pepa. Kája mlčel. Věděl, že někdy je lépe pomlčet a spíše překvapit. Dojeli do svého hotelu a vzali holky na světnici. Hotelové pokoje byly rozlehlé, město je kdysi zřizovalo pro celé velké rodiny, které se měly sjíždět na odborářskou rekreaci.

Díky tomu tady byla velká předsíň se samostatným přístupem do jednotlivých pokojů a také do sociálního zařízení. To bylo jako dělané pro dva páry, které se tak mohly věnovat jen sobě. Alena a Karla, jak se holky jmenovaly, nebyly žádné netykavky. Kája vybalil trochu jídla a láhev šampusu, a za chvilku tak dostala zábava ten správný říz. Holky sice byly na začátku zvědavé, co se na Šumavě točí, ale s přibývajícím časem došlo k tomu, co se oboustranně předpokládalo. Kája začal Alenu líbat hned u stolu a Karla si čím dál tím víc všímala Pepy. Ten také dal první signál k oddělení od ostatních.

Když za Pepou zapadly dveře, lehl si Kája s Alenou k posteli, na přidaný otoman. Polibky byly už teď natolik spalující, že následovalo to, co následovat mělo. Po chvíli už toho na sobě oba mnoho neměli. Pak už na ni Kája nalehl a ukázalo se, že je Alena neobyčejně citlivá na obě bradavky. Už tím, že se nad nimi třel tělem, zcela obnaženým, přivedl svou partnerku k nečekanému orgasmu. Kája cítil její zrychlený dech a chvějící se tělo. Nebyl nijak nezkušený, ale tohle ho překvapilo. A také patřičně vydráždilo. Svlékl si slipy a svůj zcela ztopořený ocas jí vložil mezi stehna. Alena pocítila jak je pevný a také už dostatečně zmáčený. Její kunda byla už pěknou chvíli mokrá a dávno se připravovala na přijetí Kájova ohonu.

„Pojď do mě!“ řekla. Taková slova muži nemohou jen tak přeslechnout.

Jednoduchým pohybem pravé nohy rozhodil obě její stehna od sebe a nasunul se nad ni. Vrazil do ní svoje kopí a začal ji vášnivě mrdat. Alena byla opravdu citlivá. Každý frikční pohyb doprovázela rychlými vzdechy a slabšími výkřiky. Kája ji líbal znovu na krk a na prsa, lízal ji pod paží. Bezděky tím odkryl její citlivou zónu. Alena se začala svíjet a bylo vidět, že do nového orgasmu nemá daleko. Kája ale náhle pocítil, že už také nemá mnoho času do vyvrcholení. Podle starého mužského triku se proto zastavil a čekal, až jej jeho vrcholové vydráždění přejde. Alena nebyla tak nezkušená, aby nevěděla, co se s Kájou děje. A jak to už ženské dovedou, znovu se mu nabízela svým přirážením, aby Kája pokračoval. Sice se snažil tuhle vstřícnou činnost utlumit, ale už viděl, že je stejně ztracený. Když už to dospělo tak daleko, rozhodl se první mrdání ukončit. Zrychlil rytmus šoustání, vášnivě se Aleně zakousl do jejích rtů a do tváře, políbil ji na ústa a směřoval ke konci. Alena se ukázala být skutečně důstojnou partnerkou. Zvedla obě stehna vysoko tak, aby jej přidržela blíž k sobě. Sevřela ho nohama natolik, že se už ze sevření ani nemohl uvolnit.

„Pojď se mnou,“ křičela. Znamenalo to, že se jim snad oběma podaří, že budou mít svoje vyvrcholení najednou. Už předtím mu stačila říci, že od ní nemusí ve vrcholném okamžiku utíkat.

„Nastříkám to do tebe,“ křikl teď najednou Kája. „A budu v tobě tak dlouho, jak to jen půjde.“

Jako kdyby pak Kájou projel elektrický proud. Jeho ocas se snad postavil ještě víc, ztuhnul mu jako nějaký klacek. Mocný proud jeho milostné šťávy se rozlil do Aleniných útrob. Zůstal skutečně nad ní ležet a čekal, až se ztopořený úd změní v toho normálního ptáka, který už nic nezmůže, leda zazpívat, ale je mu právě teď, v této chvíli nepopsatelně dobře. Alena nic nenamítala na to, že Kája u ní nadlouho zůstane.

„Chvíli počkej,“ řekla, „třeba to půjde znovu.“

Kájovi se mnohokrát nestalo, že by takového opakování byl schopen. Ale cítil, že dnes má síly dost. Za takových deset minut věděl, že se mu jeho malý ocásek začíná zvětšovat. Alena ho nepřestávala líbat a dráždit hlazením na stehnech a na zadku. Věděla, co by mohlo na Káju platit. Nedala mu ani na chvíli oddechnout. Vrtěla sebou, líbala ho na ústa, na tvář a na krk. Kája znovu mohl alespoň naznačit pár pohybů. Tím, jak se jeho pták otřel o poševní stěny, jeho mužství narůstalo. Za pár vteřin už byl zase v situaci, kdy se mohl plně věnovat novému šoustání. Kája teď věděl, že je svým pánem. Mohl si lépe určovat rytmus a délku mrdání, mohl si měnit i pozici na bok a na normální „misionářskou“. Znovu začal Alenu dráždit jak polibky, tak ohmatáváním jejích krásných prsou. Vzal si postupně do pusy obě bradavky, které se postavily tak, že se jejich náhlé vzedmutí dalo porovnat jen k jeho ptáku. Tak, jak byl ještě hluboko v Aleně, volnou rukou začal k tomu dráždit její poštěváček. Pro Alenu už to bylo přespříliš.

Znovu se dostávala do postavení, kdy už nemohla jinak, nežli znovu zakončit novým orgasmem. Tentokrát už křičela mnohem více. Dávala najevo svou rozkoš a házela celým tělem. Oba pak zakončili dlouhou soulož tím, že Kája znovu vyprázdnil veškerý obsah semene až po okraj její zcela mokré kundy. Oba si nakonec uvolněně lehli vedle sebe a chvíli bylo ticho. To bylo přerušeno jen těmi známými zvuky, které pocházely z vedlejšího pokoje. Bylo to neklamným znamením, že si podobně jako oni počínali Pepa s Karlou.

A když se tato dvojice vrátila do pokoje, sedli si znovu všichni k šampusu a ke kávě, kterou Alena mezitím uvařila. Byly už tři ráno a tak zazněla i slova o tom, že by se mělo vše skončit. Kája se tedy zvedl a odebral se k autu, aby obě děvčata odvezl do města. Když se pak vrátil, měl si s Pepou o čem popovídat. Ne, že by oba chlapi byli nějak sdílní, ale řekli si jen to, že by se mohlo všechno někdy znovu zopakovat. Bylo to moc příjemné. Když je ale na druhý den uviděl produkční, vyslovil něco o tom; že by se měli nejdřív vyspat, nežli vylezou na plac. Inu, taková noc, to je na každém trochu vidět.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *