Jsem prostitutka – znásilnění

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

Dala jsem si malou pauzu a je čas přidat další z mých profesních zážitků. Byť tenhle není zrovna od nás z privátu. Ale nějak mi přišel na mysl, tak ho sem dám. Ač se živím jako prostitutka a nikde to rozhodně nestrkám známým pod nos, přeci jen je pár kamarádů/kamarádek, co to o mně ví. Ale nikdy to nikdo proti mně nepoužil, až jednou. Kamarád mne vytáhl na sklenku. Prý je doma sám, žena v lázních a rád mne po delší době uvidí. Řekla jsem si proč ne, vždycky byl v pohodě a galantní. Sešli jsme se baru a začali konverzovat a u toho pít fajn koktejly. Kamarád si začal nejdřív lehce a pak stále usilovněji stěžovat na nudný rodinný život a jak ho žena nechápe. Někdo už by vám pánové měl říct, že tohle slýcháme tak často, že nás tím už jen nudíte a soucit jen hrajeme. Ale co už. Je to jen chlap, tak jsem ho nechala povídat a alespoň s ním držela krok v pití. Což zas takový problém nebyl. Snese míň než já. Těžko říct po jaké době se konverzace z všeobecné nudy stočila na nudu v posteli a bylo hned jasné, že má kamsi namířeno. Ale opět, je to jen chlap a tedy předvídatelné zvířátko Nechala jsem ho a nepozorovaně se bavila na jeho účet. Povyprávěl mi všechno (fakt nuda) a když bar zavíral, zaplatil za oba a já zavolala taxíka. Sedli jsem si na zadní sedačky a on začal, že jsem jediná co ho chápe a že je moc rád, že mne má. Když mi sáhl na stehno, došlo mi, že tohle nejspíš nejlíp neskončí. A taky že ne. Než jsem si rozmyslela, jak ho šetrně usadit, zajel mi pod sukni a hledal něco co mu pane rozhodně neříkalo. Tiše jsem ho upozornila, že to přehání a když jsem v matném mihotavém světle míjených lamp viděla ten jeho hladový pohled, dost skelný po přemíře alkoholu, došlo mi, že se ho jen tak nezbavím. Nenechal se odbýt a sápal se po mně dál. Taxikář nás kontroloval ve zpětném zrcátku a pohledem naznačil, jestli má zasáhnout. Zavrtěla jsem hlavou že ne a přidala úsměv, jako že to zvládnu sama. Opět bez snahy vyvolat konflikt jsem se snažila kamaráda umravnit a jak byl v ráži, vmetl mi do tváře, že jiným dám a jemu ne a prý kolik. Neomlouval ho už ani ten chlast. Nečekala jsem to a zůstala jako opařená. Ano, jsem kurva, ne že ne, ale od kamaráda tohle prostě nečekáte. V tentýž čas jsme zastavili u kamaráda doma (adresu jsem taxikáři řekla já, přeci jen jsem byla víc v pohodě a při zdravém rozumu než kamarád). Vystoupila jsem, počkala až vystoupí i on a nechala ho zaplatit taxík. Já už odvoz nepotřebovala. Ráda se v noci projdu spícím městem a nebydlím od něj zas tak daleko. Když nad tím tak přemýšlím, od té noci už kamarádi rozhodně nejsme a tak je asi hloupé ho tu takto titulovat. Tak dám jméno, byť smyšlené … třeba Petr. Ač mne naštval tím co řekl, nenechala jsem ho před domem a pomohla mu domů. Tam se mi začal omlouvat, že to tak nemyslel a že je prostě jen sám, chybí mu sex a že mu to ujelo. Ale taky hned dodal, že mám zůstat a že mi za sex zaplatí. Bohužel mu nedošlo, že tím to víc podělal. Odmítla jsem ho a chtěla odejít a jen jsem se otočila, koupila jsem jednu zezadu. Ten zmetek mne praštil a já se odporoučela na zem. V hlavě mi bzučelo a než jsem se stačila vzpamatovat, táhl mne do ložnice. Víte, ve všech akčních filmech by se teď hrdinka začala prát, ale tak to asi v životě není. Nebo spíš ne v tom mém. Mé tělo je na prodej a ač mne ta rána bolela, víc mne bolelo zjištění, že jsem se v Petrovi tak strašně spletla. Jako by mi to vzalo všechnu sílu a já prostě nedokázala nic dělat proti tomu co mělo přijít. Zatím co mně svlékal v posteli, kde to jednou za čas dělá se svou ženou, chtělo se mi brečet. Ale tu radost jsem mu nechtěla dopřát. Jen jsem tam tak ležela, nechala se smýkat při nešikovném pokusu stáhnout mi sukni a kalhotky. Když se mu to nedařilo a lehl si na mně a prsty mi odtáhl kalhotky stranou, jen jsem se mu podívala do očí a nechala si od něj roztáhnout nohy. Měl páru a stejně by dostal co chtěl, tak proč si to jen zhoršovat. Tedy ne že bych mu vyšla vstříc, to ne, ale žádné ječení, kopance a škrábance se nekonaly. O žádnou předehru se fakt nepokoušel a když mi ho tam na několikátý pokus rval silou a suchý jako troud, dost to bolelo. Ale radost z mé bolesti jsem mu dopřát nechtěla, tak jsem na něho začal myslet jako na jednoho z horších klientů a to pomáhalo.

Prodral se do mne a vahou svého těla mne vmačkával do měkké madrace postele. Funěl mi do ucha a při tom kopuloval s mým tělem, kterému to už bylo jedno. Ten odevzdaný stav ho začal vytáčet a jak mu alkohol bránil se udělat a zároveň nechtěl prohrát a nevystříkat se do mne, vztyčil se nade mnou na rukách a začal mi nadávat.

Mezi nádechy na mne křičel, že jsem jen obyčejná kurva a že takhle se to kurvám dělá. Prý máme rády mrdání a on mne ojede jako prase a pak mi za to zaplatí. Padaly výrazy jako děvka, čubka, … O mém klínu mluvil pouze jako o kundě a na nic jiného se celou dobu nezmohl. A když jsem dál nereagovala a jen se mu dívala do očí, zjistil, že mu to nepomáhá a bylo vidět, že začíná ztrácet půdu pod nohama. A zpětně musím říct, že to mé civění na něj nebyl nejlepší nápad. Víte, opilý nadržený chlap je problém, ale opilý nadržený a neschopný se udělat při souloži, to je velký problém. Ani jsem si nestihla všimnout, že už se opírá jen o jednu ruku a dostala jsem facku. Pak druhou a třetí. Tou rukou co mne uhodil mne chytil pod krkem a začal mne dusit. Můj klid byl pryč a já se začala pod ním šít. Pořád mi nadával a jeho přirážení už mělo hodně zběsilé tempo a sílu. A v tom mi došlo, že mám velký problém. Ne že by to samotné znásilnění a facky nebyly dávno za hranou jakékoli normy, ale došlo mi, že když se do mne dral suchý, tak to sice bolelo, ale ne tak jak by mohlo. Prostě, on tam dole nebyl moc „velký“ a já už přeci jen nějaký pátek nejsem panna. A jelikož jsem sex provozovala nedobrovolně, má pochva neměla nejmenší důvod se kolem něj slastně stáhnout v návalu potěšení. V panice, která se rázem dostavila, mi došlo, že on se jen tak neudělá a pokud to takhle půjde dál a jeho agrese se díky tomu vystupňuje, nemusí to pro mne skončit ani trochu dobře. Zkusila jsem se vykroutit, ale to jen zesílilo tlak na mém krku a začala jsem mít problém se vůbec nadechnout. Setřást ho nešlo, tak mne napadlo jediné. Přestala jsem své ruce používat k odtržení té jeho od mého krku a rychle jsem si našla mezi jeho přírazy prostor a strčila svou dlaň mezi něj a svůj klín. Zarazilo ho to a jednak polevil v mém škrcení a hlavně zpomalil. Znovu jsem se mu podívala do očí a začala hrát svou roli. Řekla jsem mu, že jsem opravdu jen kurva a tak jako on mi to ještě nikdy nikdo nedělal. No, lhát jsem fakt nemusela. Že to pochopil jinak než jako urážku, to byl jeho problém a já s tím počítala. Řekla jsem mu, že to mám ráda s prsty v dírce, zatím co mne bude šukat a on to vzal. Rychle jsem tedy dva prsty vnořila vedle jeho penisu a nechala ho zas rozjet to jeho nezajímavé píchání. Znovu mi nadával, ale už mne neškrtil a já mu v tom urážení pomáhala a při tom jsem mu klouby svých prstů vytěsnila svůj klín a dopřála mu netradiční zásuny s masáží penisu. Pomohlo to a udělal se celkem krátce na to. Jeho orgasmus byl stejný jako on. Nic moc a pak zhroucení se na mé poničené tělo. Byl konec. Nechala jsem ho nabrat dech, už jsem nemusela nic řešit, jen hygienu. Za chvilku se opět nade mnou zvedl a začal se mi omlouvat, že neví co ho to popadlo a že to tak nechtěl a ať ho nikde nudám. Srab jeden pokrytecká. Vystříkal se, zkrotl a bál se, že to praskne. Nic jsem neříkala a počkala, až ze mne s kňučením a téměř s pláčem sleze. Odešla jsem do koupelny, kterou naštěstí nebyl problém najít a dala si sprchu. Použila jsem nejspíš ručník jeho ženy a pak se šla obléci. Seděl pořád na posteli, mezi nohama schlíplé, upatlané cosi a zas se začal omlouvat a prosit, ať mlčím, hlavně před jeho ženou. Ukázala jsem mu otisk jeho prstů na mém krku a sdělila mu, že takhle do práce nemůžu, že by si toho šéfová hned všimla a mohla by si myslet, že to byl nějaký ze zákazníků a byl by problém. Nemá totiž na privátu ráda takovéhle praktiky a já i holky nakonec také ne. Zeptal se mne, o kolik přijdu. Rychle mu došlo, že to mlčení zadarmo nebude a když byl ochotný se vykoupit, řekla jsem si, že z něj vymáčknu co půjde a pak ho pošlu kam patří … do zadní části těla. Doma měl skoro patnáct tisíc (prý na rotoped pro ženu k výročí) a nechal se o ně obrat bez protestů. Petr nikdy nebyl chudáček a peníze ho v tomhle určitě netrápí. Byla jsem v pokušení chtít další platbu až otevřou ráno banku. Prostě mu pustit žilou, což nakonec mohl být jediná pro mne dostupná satisfakce (když už jsem ta děvka), ale byl to jen letmý nápad. Nechtěla jsem ho už nikdy vidět a taky jsem mu to řekla. Prostě jsem to postavila tak, že pokud mne někdy vyhledá či bude jakkoli otravovat, sdělím vše jeho ženě a dám si záležet při popisu jejich ložnice, aby věděla, že nelžu. Zmohl se jen na tupý souhlas a další omluvy. Na rozloučenou jsem práskla dveřmi a doufala, že to v tom jejich činžáku probudí pár sousedů z lepší třídy. Domů jsem šla přeci jen pěšky, potřebovala jsem chladný vzduch a to šero kolem. Petr už se nikdy neozval a jen od společného známého vím, že po návratu manželky z lázní jí vše vyklopil (hlupák co nezvládá ani vlastní svědomí a myslí si, že svůj prohřešek může přehodit na manželku doznáním) a nějaký čas na to se rozvedli. A já? Žiju a dnes už na to vzpomínám jen jako na poněkud ostřejší životní zkušenost. Prostě, čas je nejlepší lék na duši.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *