Honění před stopařkou

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading...

Zhruba před týdnem jsem jel z Ústí do Plzně a vyrážel jsem celkem večer. Už se stmívalo. Odpoledne jsem jel tutéž trasu, ale opačně a byl jsem unavený, jen jsem sedl za volant. Před kruháčem v Lovosicích, než se najíždí na dálnici na Prahu, stála stopařka a já jí zastavil. konec konců, dobré skutky se mají konat. Jela do Domažlic, tak za odvoz do Plzně byla víc než ráda. Do Prahy jsme jen tak cvičně konverzovali a plkali o „počasí“. Kolem Prahy už to bylo o životě a tak. A za Prahou jsem to nevydržel a začal mít dvojsmyslné narážky. Ta holka byla kus, tedy minimálně dle mých měřítek. Na krátko střižený sportovní kousek štíhlé kočičky. Byla tma, já po dlouhé cestě nadržený jak pes před hárající fenou a ona seděla hned vedle, tak proč to nezkusit. Chytla se a rychle. Tak jsem přitvrdil a zkusil své oblíbené moudro … jestli ví, proč tolik dálkových řidičů na odpočívadlech hledá šlapky. Nevěděla, tak jsem jí poučil, že za to může dlouhé sezení a překrvení spodku. Odsouhlasila mi to a hned dodala, že já jsem asi výjimka, když Plzeň – Ústí -Plzeň dám a nestojí mi v kalhotách nástroj. Už nebylo nad čím špekulovat a rovnou jsem ji ujistil, že stojí, jen to přes ty pevné gatě není vidět, ale že to dost bolí, jak je tam zlomenej. Když mi řekla, ať se netrápím a klidně ho vyndám, málem jsem naboural. Provokovat byla jedna věc, ale tohle už se blížilo ke skutku a já mám doma ženu a dvě děti. To jsem ale neventiloval. Prstýnek nenosím od svatby (nemám rád na těle cokoli jako prstýnky, náušnice, řetízky, …) a tak nebyl důvod to řešit. Nebudu se tu kasat, že jsem sáhl do rozkroku a vytáhl ven péro. Až k Hořovicím jsem udržoval konverzaci na téma ano/ne a více méně sondoval, jestli to myslí vážně. Ještě nikdy jsem něco takového neudělal a neříkám, že se mi nechtělo, jen mi to přišlo divný. Ale vzájemné popichování nabralo obrátky a kousek za Hořovicemi už jsem pomalejší jízdou korigoval skutečnost, že řídím s obnaženým přirozením, co mi trčí až do věnce volantu a nejsem schopen se na řízení moc soustředit. A mezi námi, bylo to pekelně vzrušující. Kolem nás občas projelo nějaké to auto a i když si nemyslím, že by kdokoli cokoli v té tmě viděl, přeci jen to lehce šimralo v páteři a nejen tam Vedle mne seděla hezká holka a bez uzardění mi čuměla do rozkroku a já se nejdřív jen tak opatrně hladil a za chvilku už jsem si pomalými tahy honil klacek. Než jsme mohli odbočit na Plzeň, navrhl jsem, že ji hodím až domů a neprotestovala. Pokračoval jsem dál po dálnici kolem Plzně a celou tu dobu jsem si dělal dobře. Ona se dívala a světe div se, bavili jsme se dál a ne nezbytně jen o sexu. A bylo to … skvělé a uvolněné. Blížil se sjezd z dálnice a já ač nerad, začal pomalu balit nádobíčko. Přeci jen jet po okrskách s penisem venku z kalhot a k tomu řadit a řídit … na to jsem si netroufal. Jen jsem začal „balit“, zadržela mne a položila mi ruku na penis. Objala ho prsty a začala, stejně jako já před tím, pomalu projíždět po celé jeho délce nahoru a dolů. Občas si dala ruku k ústům a naslinila prsty, stejně jako jsem to dělal já na dálnici. Honění oschlého péra není nic moc a zjevně dobře chápala, že jsem to vlhčení nedělal jako další erotický čin. Přísahám, že nic hezčího jsem už dlouho nezažil. Cizí holka mi po cestě v autě honila ptáka a tohle jsem nikdy neabsolvoval ani s vlastní ženou. Nebyl rychlá ani nadměrně nesvírala a tak nehrozilo, že se brzo udělám. Mohl jsem si to vychutnávat celou cestu do Domažlic a taky jsem si to pekelně užíval. Než se přiblížilo její město, sama navrhla, ať to stočím do lesíka. Prý se ráda podívá na závěr a jestli chci, tak mi bude asistovat. Ještě vtipně poznamenala, že snad nejsem úchyl a v lesíku ji neznásilním. Ujistil jsem jí, že úchyl jsem , jelikož tohle pro mne normální není a tedy chovám se sám před sebou jako úchylák. Slib že ji neznásilním jsem jí ale dal a ač nemohla tušit, že důvodem je spíš má neochota zahnout ženě víc než jen tím honěním, než že bych na sex s ní nemyslel, asi mi věřila a při odbočení do lesa ani nemukla. Vystoupil jsme z auta. Světla jsem nechal svítit, nedovolila mi je zhasnout a šli jsme kousek od auta, mezi stromky.

Uchopil jsem svůj úd a dal se do díla. Už nebylo potřeba volit mírné tempo a malý stisk. Teď už šlo jen a jen o vyvrcholení. Ona stála vedle mne, jednu ruku pod tričkem a laskala si prsa. Litoval jsem, že si to tričko nesvlíkne, ale nechtěl jsem rušit kouzlo okamžiku a neříkal nic. Druhou rukou si občas projela klín a nebo si olizovala prsty. Chvilku jsem jí pozorovala a když jsem cítil, že budu, mimoděk jsem sevřel víčka, asi se i zkroutil v orgasmické křeči a všechno co se ve mne za tu cestu nahromadilo jsem poslal do mechu a kapradí. Pomalu jsem přestával s masturbací, s každým pohybem jsem ze sebe vymačkával zbytky semene a když jsem si troufl otevřít oči a postavit se čelem tomu co jsem právě předvedl před cizí holkou, byla stále tam a můj výkon ocenila slovní pochvalou. Byl jsem jí za to vděčný. Přeci jen se rozum rychle dral do popředí a já se styděl jak malej kluk. Koukal na mne, mrkla, odběhla do auta a než jsem si mohl pomyslet, že využije příležitosti a ujede mi s autem i doklady, byla zpět a v ruce balíček vlhčených kapesníčků. Očista už byla rychlá. Domů jsem ji dovezl a jako gentleman jí otevřel dveře a rozloučil se. Až když jsem vyjel z Domažlic, došlo mi, že jsem pěknej vůl a neřekl jsem si o její číslo. Chvilku mne napadlo, že se tam vrátím, opíšu si jména ze zvonků a zkusím ji najít třeba na Seznamu, ale neotočil jsem to a dojel domů. A to je vlastně důvod, proč to sem píšu. Ne že bych věřil, že to bude číst, ale jeden nikdy neví a já se chytám i tohodle stébla. Manželko má odpusť, ale rád bych zas svezl stopařku jménem Markéta s bydlištěm (nebo rodiči?) v Domažlicích.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *