Co dělat po dvaceti letech

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading...

Ženil jsem se ve dvaceti letech po tří leté známosti. Byl to pěkný milenecký vztah, poslední rok naplněný i miloučko neohrabaným sexem. První dítě jsme asi zařídili na svatební cestě-kluk se narodil přesně devět měsíců po svatbě. Druhé dítě se nám podařilo až po čtyřech letech. Po druhém porodu manželka poprvé poznala kouzlo orgasmu a náš život šel dobře vpřed. Byly doby, kdy jsem své ženě nestačil a zase doby, kdy mě posílala na ulici, aby si odpočinula-prostě žádný extrém. Za celý náš vzah jsem pochopil, že moje žena mi je schopna odpustit asi úplně všechno, jen nevěru ne. V povaze nemám takové chování zakódováno, za celých dvacet let jsem i přes nemálo možností tuto nepsanou podmínku neporušil. Ale čestně musím přiznat, že několikrát nechybělo mnoho a podlehl jsem a několikrát jsem se stal obětí opovržení, posměchu a možná jsem i jedné ženě svým odmítnutím ublížil.

Přišlo to jak úder z nebe. Hodně cestuji i do blízkého zahraničí. Bývám pryč i dva-tři dny. Nic jsem nepozoroval, netušil a neměl jsem ani žádné podezření. Jak se to říká v kostele? Blahoslavení chudí duchem? Při jedné cestě jsem dostal na mobil SMS- „Víš co dělá tvoje žena právě teď?“ Skryté číslo. Problém byl v tom, že jsem se vracel o celý den dříve, to anonym ani manželka nemohla vědět. Jeden z partnerů na jednání onemocněl a tak jsem vše omezil na nejnutnější míru a vracel se domů s kytkou, měla právě jmeniny. A doma mě čekalo překvápko v podobě neznámého maníka, jehož penis právě manželka vysávala po dokončeném sexu. Mě to celý život odmítala- orál ano a ráda, ale jen na sucho. Všude po bytě poházené prádlo obou, fleky na prostěradle. Hned jsem věděl, proč se poslední rok u nás pořád pere ložní prádlo. Po prvním šoku jsem počkal až vyděšená žena pustí z úst milencův penis, podal jsem jí kytici, popřál vše nejlepší a po pěti minutách rychlého balení jsem odešel.

Za celou dobu nebyli schopni říct ani slovo a já nevěděl, co říct abych nevypadal jako ještě větší trouba. Pár dní jsem přespával v práci pak na naléhání své ženy a hlavně dětí se vrátil domů. Nevím na čí straně děti jsou, jen doufám, že ani na jedné. Nevím co dělat- ženy se nejsem schopen dotknout, jejím omluvám a prosbám za odpuštění nedokážu ani naslouchat, ne tak je akceptovat. Nevím jestli náš vztah má ještě budoucnost. Nelituju ani jednoho dne, který jsem sní prožil. Bylo to dobré manželství, ale mám strach, že je vše pryč- víte někdo co by chlap, kterému se zhroutí celý svět měl dělat? Já zatím nevím jen mám pocit naprosté marnosti. Přeji Vám všem lepší a pozitivnější postoje a přeji i sobě abych je dokázal najít.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Nehodnoceno)
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *