Byla tak mladá

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

Šel jsem za ní pěšinou k vysokému, převážně smrkovému lesu. Hluboký úvoz nás zavedl k úbočí kopce s červenou čepicí rozhledny na vrcholu. Po chvíli se nám otevřel výhled do údolí s domkem, obklopeným rozsáhlým ovocným sadem.“Může to být i váš domov, pokud se s mamkou dohodnete,“ pronesla dívka, pohodila hlavou a její dlouhé, slámově žluté vlasy se leskle zavlnily. „Dluhy nemáme, co vyděláme, stačí na slušné živobytí. Nehledáme tedy živitele.“ „Neurážejte mě, Kláro, řekl sem na to. Mávla rukou. „A teď to nejdůležitější. Snad vám nebudu připadat drzá, když se vás zeptám, jak jste na tom se sexem.“ Polk1 jsem a vymáčkl ze sebe, že impotentní nejsem. „Muži ve vašich letech prý k tomu mívají blízko a já bych nerada…“ „Stačí vám mé slovo?“ přerušil jsem ji. „Co kdybych vás vyzkoušela?“ „Vy…?“ Napadlo mě, zda se mnou nežertuje. Když kývla, zamumlal jsem, jak si to představuje. „Pojďme.“ Uchopila mě za ruku a vykročila. To se mi snad pouze zdá! Mlčela až k mechovému paloučku obklíčenému mlázím. „Vy to myslíte vážně, Kláro?“ „Ovšem, Adame. Mohu vám tak říkat? Když jsem kývl, usmála se a soukala si nahoru šaty, pod kterými měla pouze blankytně modré kalhotky.

Její pěkná ňadra se proti mně pyšně zahrotila. Vsunula prsty do kalhotek. Sotva sklouzly ke kotníkům, zkřížila náhle paže přes ňadra a zajíkle vyhrkla. „Vy se chcete jen dívat, Adame?“ „Co když tě zklamu?“ zatykal jsem jí. „V tom případě bys měl smůlu…“ Hodil jsem za ní aspoň košili, zbavil se kalhot. Chytla moji ruku, klesala na košili, stahovala mě za sebou. Podepřel jsem se lokty, vpil se do jejích pootevřených úst, vjel do nich jazykem. Orazítkoval jsem rty pomrkávající víčka, znachovělé líce, sestoupil na vypjatý krk, pocumlal obě bradavky, změřil hloubku pupeční jamky jazykem a sestupoval k jejímu světlému klínu. Rozechvělýma rukama si přidržela moji hlavu. „Co chceš dělat, Adame.“ „Políbím tvou broskvičku.“ „I tu?“ zahihňala se trochu zmateně. Rozčeřil jsem dechem chloupky, objel špičkou jazyka stydké pysky, pronikl mezi ně. Vzdychla. „Říkal jsi jen pusu,“ zakňourala, ale ještě víc roztáhla nohy a vystavila se mně. „Adame?“ zašeptala s očima rozšířenýma úžasem, když jsem se dotkl poštěváčku. Vsunul jsem dlaně pod její hýždě a přinutil ji, aby se prohnula. Celá se roztřásla a brzy jsem okusil její nektar. Chvíli jsem shlížel do jejího zrudlého obličeje, pak se posunul nahoru, vmáčkl žalud mezi odchlíplé pysky a dráždil poštěváček.

Když jsem se prodíral dál, nadechla se sípavě, položila mi dlaně na zadek a vzepjala se klínem ke mně.Přimáčkl jsem ji do mechu a šeptem se zeptal, jak mě cítí. „Ještě se nevytahuj,“ sykla. „Nejsem tak nezkušená.“ Sevřel jsem jí ramena. „To se pozná.“ „Nezdržuj to,“ zavlnila pode mnou tělem a zakalily se jí oči. Položil jsem jí ruce na vypjatá ňadra. Jemně jsem je hnětl a současně se zvedal. Chytře mi nabíhala. Pohyb za pohybem jsem zesiloval tlak na poštěváček. Ponechával jsem jí maximální volnost a ona toho plně využívala. Brzy mi připadalo, jako bychom to spolu dělali už mockrát, takové jsme dosáhli souhry. Když ji pak doslova znehybněl příval slasti, vyškubl jsem z ní úd a kousl se do rtu, abych oddálil orgasmus. Po chvíli povytáhla víčka, olízla naběhlé rty. „A ty…?“ „Musela bys pak čekat.“ „Chceš říct, Adame, že míníš pokračovat zamumlala užasle. „Obrať se ke mně zadkem, zapři se dobře rukama, požádal jsem ji, pomohl jí na kolena, vsunul úd mezi její stehna a vetkl ho přírazem do její mlaskající broskvičky. Zasténala a vrtěla se na něm, jako by ho chtěla cítit i v té nejskrytější skulince pohlaví. „Ty jseš úžasný. Tohle jsem ještě nepoznala. S tebou se úplně vznáším,“ říkala mezi povzdechy. „Můžu to pustit do tebe?“ „Musíš. Jinak bych tě uškrtila. „Přála sis to,“ hlesl jsem zchváceně a naposled, téměř tápavě, zarazil do ní poškubávající úd a začal do ní chrlit semeno. Zazmítala se pode mnou, ale držel jsem ji pevně. Třásla se slastí a skoro nelidsky skučela. „Adame,“ ozvala se pak slabým hlasem, „já tě nemůžu dát mamce. Po tomhle ne.“ „Nemluv nesmysly,“ pohladil jsem ji po křivce zpoceného boku. „Měla bys mě brzy dost.“ “ Mlč.“ Vzala mě kolem krku a vášnivě mě líbala. „Nerozhoduj za mě. Ti před tebou byli proti tobě polena, Adame. Já vím, že je to ode mne sobecké, ale znám se. Nesnesla bych pomyšlení, že tě má ona a já že mohu pouze vzpomínat.“ Nakonec z toho byl kompromis. Nastěhoval jsem se k ní a měl jsem je obě.

Její matka o tom nevěděla. Nebo ano?

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *