Blbý den

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

Tedy to byl dneska den. Vrátil jsem se po měsíci ze služební cesty, těšil se na svou krásnou přítelkyni, malou večeři a dlouhý „odpočinek“ v posteli. Že to nedopadlo přesně podle mých představ, už vám asi došlo. Ale od začátku. Jmenuji se Richard, pracuji v jedné střední firmě a právě z té mně šéf poslal na Slovensko, kde jsem měl zaučovat nové lidi, kteří povedou naši pobočku.

Docela jsem se těšil, na měsíc vypadnout ze stereotypu, nejen v práci :-). Večer před odjezdem jsem měl všechno připraveno na cestu. Dali jsme si s přítelkyní výbornou večeři, společnou koupel a samozřejmě se pomilovali. Bylo to příjemné a já si byl jistý, že ten měsíc vydržím v celibátu (s občasnou sebevýpomocí a předpokládal jsem, že i přítelkyně (Katka). Ráno jsme se rozloučili a já odjel. Měsíc celkem utíkal. Každý den jsme si s Katkou buď napsali mejlík nebo si zavolali. Čím déle má služebka trvala, tím byly zprávy peprnější a odvážnější. Nemůžete se tedy divit, že jsem se těšil domů.

Třeba mi psala, že hned jak se budu vracet z cesty, počká na mně v jednom hotelu, co je na kraji města. Já za ní přijdu, ona se pomalu svlékne při striptýzku a pak se vášnivě pomilujeme. Já zaplatím – nejen za hotel, ale pěkně jí na dřevo a pak se sejdeme doma, jako kdybychom se vůbec nepotkali.

Nebo jak objedná nějakou výbornou večeři, oblékne se za dámu, zapálí doma svíčky …. Prostě romantika. A vzhledem k tomu, že jsem romantik, docela mě dostala. Už jsem se nemohl dočkat. No jak jsem později poznal, zřejmě ty zprávy a popisy toho, co se mnou bude Katka dělat, byly dopředu vyzkoušené s jedním jejím kolegou. Ale rozhodně to nebyly ty romantické.

Dneska jsem konečně po dlouhé cestě dorazil domů. Je pravda, že jsem mobil nechal v aktovce v kufru, takže jsem Katku nijak neinformoval o mém časovém plánu. Stejně jsem cestou stavěl na kafe, jídlo .. Utahaný, ale šťastný jsem zaparkoval kufry v předsíni, vysvlékl si bundu a šel hledat Katku. Rozhodně mne nečekala, v obýváku byly rozházené věci – halenka, košilka, kalhoty – dvoje … Pokračoval jsem do ložnice, tam moje drahá Kačenka roztahovala nohy na nějakého chlapa, ten do ní bušil jako stroj. Tahal ji za prsa a ona řvala slastí a spokojeností. Chvíli jsem na ně koukal, pak jsem se sebral a posadil se v kuchyni. Udělal jsem si kafe a čekal, jak se to bude odvíjet dál.

Za chvíli jsem zaslechl zvuky, jak jde někdo do koupelny – Katka. Musela zakopnout o moje kufry, protože na chvíli ztichla, pak honem sháněla toho chlápka a pak se potichu – už v županu šla porozhlédnout po bytě, jestli tam jsem. Seděl jsem u kafe a těšil se, jak se bude tvářit. Popravdě jsem ani nebyl naštvaný, byl jsem tak unavený po cestě a z jejích lží, že jsem na ni ani neřval. Za chvíli bouchly dveře a milenec zmizel. Katka na mně koukala a nevěděla, co dělat. Jestli se ptát na cestu nebo si balit kufry. Udělal jsem jí taky kafe – po takovém výkonu si ho zasloužila :-(, začala něco koktat, že to byl kolega, poprvé a naposled atd. Když jsem nekřičel, nakonec z ní vypadlo, že už se stýkají asi čtrnáct dní a že to co psala, byla opravdu realita. Prý to hned ukončí a už nikdy se s ním nesejde (ani s nikým jiným.) Co my zbývá, buď ji vyhodit nebo jí zkusit věřit. No jsme spolu celkem dlouho, tak jí zkusím věřit. Uvidíme.

Tak to byl můj dnešní, trochu psychicky náročný den. Snad se z toho vyspím a zítra bude líp.

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvezdičky4 hvězdičky5 hvězdiček
Loading...

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *